A zase ta henna! | Nový rok, nové vlasy

Po Vánocích a po dalším prodloužení lockdownu a taky po nekonečné hodině a půl sušení vlasů difuzérem jsem vzala nůžky a o decentních 20 cenťáčků si zkrátila háro. Dva týdny na to, kdy už od léta přemýšlím zase o návratu ke své přirozené blond barvě, jsem si vzpomněla, jak jsem pokaždé natěšená, jaký efekt tentokrát henna udělá, jak se rozzáří jako sluníčko a jak úžasný pocit pak mám, když se kouknu do zrcadla. Jakoby najednou všechno zacvaklo a bylo, jak má být. A bylo rozhodnuto, jsem opět na zrz.. 

Z chemkou odbarvené blond hennou k zrzavému liščímu ocásku | Z deníčku šílené hřívy II.

V posledním dílu Z deníčku šílené hřívy I. jste se mohly dočíst, jak jsem se pokoušela zesvětlit svou přirozenou špinavou blond barvu vlasů přírodní barvou od Logony. Dnes trochu přeskočíme a navážeme na článek, ve kterém jsem se vám ukázala coby slaboch odbarvený chemicky na blond. Ale zelený mozek ve mně nakonec zvítězil a nyní se snažím pomocí henny zastřít patrné odrosty a přejít zase zpět na stranu světla - k přírodce. Taky jste zvědavé, co jsem nakonec vykouzlila se směsí neutrální, světle hnědé a měděné henny?

Vše o henně na workshopu s Voono | Henna: Otázky a odpovědi

Už roky si barvím vlasy hennou. Tou zrzavou, nejzářivější plamennou hennou, která se při vysvitnutí sluníčka rozehraje do tisíce plamínků. Z nějakého nepochopitelného důvodu mi to dělá radost. Ač jste už třeba letité hennařky a jedete si v zajeté rutině, nebo jste naprostí nováčci, nebo pokud vás jen tato přírodní varianta barvení hřívy zajímá, pak je tento článek určený přímo pro vás. Dnes to bude na téma henna - základy, tipy, triky, zajímavosti a co je dobré vědět, než se pustíte do barvení..

Zlatá blond přírodní barva Logona | Z deníčku šílené hřívy I.

 

Co asi udělá s mými světlými vlasy blonďatá henna?? Tahle otázka je velice palčivá, že? A vsadím se, že si ji položila nejednou každá majitelka zeleného mozku se světlými vlasy. No, tak já jsem to, milé dámy, za vás prubla a v článku se můžete pokochat i fotoreportáží. Toto je první článek ze série o přírodním barvení.

Zelený ZRZ mozek je zpět! | Z deníčku šílené hřívy III.

A je to tady. U hlavy se objevuje centimetrová vrstva odrostlých vlasů, já mám ruce zpocené a v oku mi začíná nervózně tikat. Z kuchyňské linky na mě po více jak roční pauze pomrkává starý známý - půlkilový balíček čisté henny a vzájemně odhadujeme své síly. Byť se ve mně stále ještě snaží dostat mé blonďaté já k moci, už jsem se rozhodla. Napadá vás, o čem bude dnešní článek? =)

Dneska mě chytla nějaká nostalgická nálada. Začala jsem na blogu pročítat staré články a po hodině jsem se už třískala smíchy. Zcela nepokrytě a samožersky přiznávám, že jsem se bavila nad svými slovními obraty a zábavnými historkami, které prolínaly každý článek. Pak mi ale došlo, že už si tak zábavně z posledních článků nepřipadám. Kde jsem asi udělala chybu? Kde nastala ta změna? Možná to z článků poznat ani nebylo, ale já tu změnu v sobě cítím. A teď chci zpátky své staré já. Nebo ne to staré původní, ale to nadšenecké, které si nestěžuje, ale snaží se brát všechno s humorem. A které bezhlavě zkouší, hledá novou kosmetiku a nadšeně se vrhá do každého článku.

Takže se pokouším o návrat. A mám k tomu i ideální příležitost. Štrapáce s mou šílenou hřívou pokračovaly při poslední návštěvě kadeřnice - byl to můj snad tisící pokus o návrat k blonďaté hřívě. Takže po všech těch amlách, hennových zábalech (článek zde), zkoušení barev Khadí a Henné color, pak kompletním chemickém odbarvením vlasů na blond ananas (článek zde) a následném opětovném obarvení tentokrát na sytou zrzavou (článek zde) jsem se u kadeřnice snažila dopracovat ještě před narozením Áni k aspoň melíry světlejšímu háru. Jak se to (ne)povedlo se dočtete zde. Nazvala bych to docela drahou srandou, která mi parádně zničila vlasy. Ještě teď jsem naštvaná, jen nevím, jestli víc na sebe, nebo na kadeřnici, která mi hned na začátku neřekla, že nikdy vlasy s hennou nebarvila a nemá s tím žádné zkušenosti. V závěru by moje vlasy dopadly daleko líp, kdybych si v drogerce koupila tmavou barvu na vlasy a šla se k ní jen oštucovat. Každopádně by mě to vyšlo aspoň o 3 třisíce míň (jóó, až tak jsem po blond háru toužila).

Víno na kuráž.. Ale po pravdě, dopila jsem ho až po baarvení.

Dva z mých posledních domácích pokusů o návrat k blondu dokonce hraničily se zdravým rozumem. Nejdřív jsem si vzala v drogerce ve slevě těžce odbarvovací studenou velmi světlou blond (bez amoniaku, zato s pěknou dávkou peroxidu, čehož jsem si všimla až poté, co mi barva při aplikaci málem sežrala kůži z hlavy). Nedivím se, že se doprodávaly, byly fakt nebezpečné. Měla jsem spálenou hlavu a stroupky ve vlasech ještě 14 dní. Vlasy velmi nepěkně chemicky zežloutly a v závěru jsem musela barvě přiznat aspoň jedno plus, opravdu se věrně podobaly mé vlasy vlasům slečny na krabičce. Jen ta drogerková světla jsou tak šílená, že jsem v dobré víře v přirozenou blond zvolila tuto šílenost sama. Kdybyste na ni náhodou ještě někde narazily, ruce pryč. Jo a byla to Nectra Color, odstín 900, Schwarzkopf. 

Druhý pokus už byl vysloveně známkou čirého zoufalství. Kývla jsem na střihání známé z vesnice, kde Ondra bydlí, která stříhá jeho maminku s kamarádkami u nich doma v kuchyni a výsledkem bylo radikálně střižené háro, které jsem od té doby, pro naprosto nebepečný sestřih (fakt mě pro to nenapadá vhodnější výraz), musela nosit kudrnaté a ještě v drdolu. Doufala jsem tak, že už zrzavá, coby pozůstatek henny natolik odrostla, že se jí tímto navždycky zbavím. Kdyby můj plán vyšel, nepsala bych tu asi teď ódy na zrzavou hennu. Hehe

A teď je to všechno zase zpátky, čímž se vyvrací jedna z teorií podporujících evoluci, že člověk je nad všemi ostatními tvory proto, že je schopný poučit se z vlastních chyb. Kdo mě sledujete na Insta nebo FB, asi už tušíte, vlatně víte, jak to dopadlo. Jsem zrzavá jak liška. Samozřejmě jsem za tu dobu lehce pozapomněla, jak jsem tu hennu nanášela, takže proto jsem se i vracela ke svým starým článkům - pro návod!!A abych zase příště netápala a nemusela si projíždět celý blog, zopakuju si to tu teď tady s vámi..

Omlouvám se za nekvalitní fotky, ale ať máte představu o původních barvách. Ta první je ze začátku ledna, druhá je ze začátku února, třetí z konce února, přičemž jsem osobně neviděla rozdíl mezi 2. a 3., až na fotkách, když to bral takto rozdílně foťák..

Vlasy jsem si před barvením pořádně vydrbala šamponem a pak je vzala ještě lávovkou (která prý napomáhá vymývat zbytky chemických sajrajtů a chemkových barev z vlasu a tím ho líp přípravit pro hennu). Rázem získaly úplně jiný povrch na omak, než jsem byl zvyklá. Horko těžko se mi je podařilo rozčesat.. Odvážila jsem si  175 gramů henny (s tím obrovským dlouhým hárem, které jsem hennovala dřív, jsem používala cca 250 gramů henny. Vlasy se sice zkrátily, ale objem zůstal, takže mi to množství akorát vyšlo.) a v závěru naředila cca 3 dcl kohoutkové horké vody (mám vyzkoušeno, že nám teče max. 52°C), 70 ml octa (do ruky mi jako první padla flaška jablečného) a protože to byl opravdu odérek, zakápla jsem pár kapkami pomerančového a hřebíčkového éteráku. Notně jsem si přihnula vína a šla jsem barvit.

Vlasy, ať už sobě nebo mamče, barvím od svých cca 15ti let a už na to mám svou rutinu.. Vždycky začínám vlasy kolem obličeje, pak beru po pěšinkách odprostřed nejdřív na jednu stranu, pak na druhou, pak dokola od ucha k uchu a pak vezmu nakonec po pěšinkách - řadách temeno hlavy odshora dolů. Délky pak barvím po menších pramenech, jak mi to padne do ruky, ale hlavně odspoda nahoru. Hennové blátíčko vlasy dobře slepí, takže je jen tlakem připlácnu zakroucené k hlavě a pak dám celé dílo na dvě hoďky do igelitové tašky a do ručníku.

Původně jsem plánovala rudý odstín, který tato henna bez problémů dokáže, ale až díky jedné z vás, která mi psala do mailu dotaz, co přidat do henny, aby byla tak hezky zrzavá, jako je ta moje, mi došlo, že tím octem jsem nádherně potlačila červené odlesky a udělala si liščí oranž. No, tak příště bez octa i jiných kyselinek, no.. Každopádně už jsem zase "zelená" až na půdu a hrozně mě to baví. Je to sranda. Sice doma to vidí trochu jinak, ale co naděláte, že? Nikdy se nezavděčíte všem. Hlavní je, že já se zase při pohledu do zrcadla cítím jako já. (Hm.. teď mi došlo, že jedu na Velikonoce na venkov k tchýni, hehe, to bude zrzavé pranýřování, to si ještě užiju, no nic..)

A tahle tmavá je ve skutečnosti ta samá barva jako foto výše uprostřed.

Jo a pro všechny, které to zajímá, už podruhé jsem si barvila vlasy hennou po předchozím chemkovém odbarvování a nezezelenaly mi. To jen tak na okraj, do zápisu. Vlasy jsem si od té doby nemusela umývat - vždycky mně po této henně vydrží v pohodě i 14 dní, což se ukáže jako docela problém, pokud si z veletrhu donesete domů nový ajurvédský Ibiškový šampon od Khadí a nemůžete (nemáte proč) ho hned vyzkoušet. Ještě dodám, že už od nepovedeného zásahu kadeřnice jsem měla vlasy rozdělené po horizontálních pruzích (do teď jsem netušila, že je to možné a ani ona sama nevěděla, jak to udělala!) v různých barevných provedeních, což nebylo ani trochu slušivé, navíc se to nedalo vyfoukat dorovna, protože by to bylo ještě patrnější. S čím si neporadilo ani několik různě barevných chemkových barev - tmavších, či zesvětlujících - to henna zvládla napoprvé. Už mám zase jednolitou barvu.. SUPER ZRZ!

Na začátku tohoto článku jsem měla potřebu se vypsat - byla jsem zmatená a promýšlela jsem, jestli do té henny zase jít. Bohužel jsem se obarvila dřív, než jsem stihla dopsat tento článek, takž se někde uprostřed jaksi vytratila jeho myšlenka. Kdybych to měla shrnout, původně jsem byla z vlasů nešťastná a už rok s nimi nespokojená. Potácela jsem se  mezi chemickým barvením a odrosty a hledala jsem v drogérii pokaždé nový odstín, který by byl ještě víc podobnější mé pravé barvě. A víte co? Až teď zpětně přicházím na to, že jsem poslední rok šla slepě už jen za svou představou o ideální přirozené barvě, ale ve skutečnosti si už tak moc ani nepamatuju, jak vypadala.. Od obarvení na zrz jsem zase veselá, spokojená a hrozně mě baví, jak na sluníčku zářím do dálky. Tak nějak mi to samo o sobě stačí zvedat náladu.

Masku už jsem zkoušela a je úžasná! Ale na ten šampon se zatím furt jen těším - věděly jste, že prý funguje i jako kondicionér?

A co se týče článků, chutě do nich, psaní, hledání, spravily mi to dva veletrhy (jo a nakonec jsem se rozhodla jít i na ten třetí v řadě - dubnový Interbeauty), zvedlo mi to náladu i chuť do života. Zase mě to baví a doufám, že to bude i z článků znát. Dost jsem o tom přemýšlela a na většině českých blogů se mi nelíbí/nebaví, že většinou čtu recenze na to, co vidím všude, na marketingové články (nechci globalizovat spolu se sponzorovanými články. Myslím zde konkrétně ty, kdy marketingová oddělení rozesílají blogerkám balíčky výrobků plošně), nebo na hype produkty cloumající youtube zahraniční scénou. No, mně totiž chybí ta vlastní chuť a verva něco najít proto, že to člověka jen baví, protože si to našel sám, že to chtěl prozkoumat a pak se podělit o to, na co přišel. Chci si přečíst i ten příběh, tu cestu.. A pokud se někde mezi tím vším blogerce samotné ještě podaří navázat spolupráci, pak je to paráda. V tu chvíli totiž má asi ten nejlepší zdroj informací o daných produktech nebo značce - zdroj přímo oficiální, zastoupení značky samotné. Kdyby se nakonec ukázalo, že jí to nestálo za to, nebo že ji to zklamalo, pak o tom buď po pravdě napíše, nebo nenapíše vůbec. I pro čtenáře je to pak fajn, protože se nemusí obávat, zda bloger nepíše o něčem hezky jen proto, že to dostal.. Co myslíte, je to tak?

Neříkám, že rozesílání produktů na zkoušení je špatné, to vůbec ne, ale přeci jen to člověka trochu zavazuje. Ať si každý tvrdí, co chce, je to tak. Dobře, opravuju se, aspoň já to tak cítím. Pokud něco dostanu k recenzi, byť třeba i napíšu, že mi to nevyhovovalo, vždy to napíšu jemněji tak, aby se to nedotklo člověka, který mi to dal (protože mi ho je pak líto). Kdežto, když si věc koupím za své, jsem samozřejmě naštvaná, když to nesplní, co má a co slibuje, protože jsem si to kupovala s důvěrou a v dobré víře ve funkčnost produktu.Takže asi tak.. =) 

Foto už asi znáte z Insta, ale takhle si na světle opravdu zářím =D

Hehe, teď úplně vidím, jak si některé z vás říkají, že žárlivost je sviňa.. No jasně, byla bych pěkný pokrytec, kdybych nepřiznala, že občas mě osten žárlivosti bodne. Naposled třeba, když mi bloglovin zavalila kopa článků na jedno brdo.. Daný produkt dostaly blogerky jenom proto, že mají velkou čtenářskou obec, které se o tento druh produktů nikdy dřív nezajímaly, nic o něm neví a kdyby jej nedostaly, ani by je nezajímal. Pak si řeknu, že já na tento druh produktu už cílím několik let, mám poměrně velké srovnání  a navíc se mě na to denně někdo ptá po mailu a nedostala jsem nic.. No, neštvalo by vás to?

Taky dostávám dost dotazů, zda znám tu a tu značku, že jsem se o ní nikdy nezmínila, nebo že jsem o ní nepsala. Má to dvě možná vysvětlení.. 1) Produkty dané značky jsem zkoušela a nesloužily mi dobře (nebo mě nudily, nebo nic nedělaly), takže jsem od nich rychle upustila a darovala dál. Nemám moc chuť, když mě něco zklame, nebo nejsem s něčím spokojená, troubit to do světa a ještě zabíjet hodiny volného času na hate článek. Produkty, o kterých píšu, jsou většinou mnou vyhledané, které mě něčím zaujaly a věřila jsem, že si je vybírám tak, aby co nejlépe sedly mé pleti. Proto se tu objevují články především oslavné. Prostě se snažím dobře si vybrat. Můj příjem (momentálně spíš "nepříjem" z mateřské fakt není neomezený, takže nechci cíleně zkoušet věci jen proto, že je to zrovna trend, i když se pro mé potřeby zdá produkt evidentně nevhodný).  2) Opravdu jsem o tom ještě neslyšela. Jednoduché jak facka.  

A samozřejmě, pak jsou tu má chvilková vzplanutí, kdy se zamiluji do  značky a chci od ní vyzkoušet všechno. Pak už jde rozum do haj**u a to pak nakoupím přesně i to, co pro mě není vhodné/určené/využitelné a lámu si hlavu, jak zakomponovat do ód na značku i to, že mě od nich pár věcí zklamalo. No, nebudu vám tu kecat, pár takových zkušeností z poslední doby se najde. Ale nevadí, třeba se poučím do příště (haha), aspoň to vyzkouším a nebudu na to myslet dnem i nocí. Jsem ráda, že mě zase tohle všechno chytlo a baví mě to. Baví mě to až tak, že přemýšlím o rekvalifikačním kurzu na  kosmetičku (základy o pleti se vždycky hodí) a pár cílených kurzů aromky, míchání a působení éteráků zevně i vnitřně a léčení jejich pomocí. To asi tak pro začátek.. A doufám, že to nečte nikdo z rodiny, kdo by mi vmetl do tváře, že bych si nejdřív měla dodělat ty státnice! =D

Jak se máte? Co jaro, taky na vás tak působí a máte hned chuť na změnu?

Přírodka, či syntetika? | Příběh zeleného mozku pokračuje

Už jsem dlouho nic nenapsala do jednoho z Šílených deníčků, ať pleti nebo hřívy. A způsobilo to ohledně mého "zeleného" počínání na světě nějaké dohady. Asi bych jen na jejich základě nezačala psát tento článek, ale už kvůli záznamu, který mi může posloužit jako ohlédnutí později, ho o tom chci napsat i pro sebe samu. Dnešní zamyšlení bude tedy o tom, zda jsem ještě tak "zelená", jak jsem se kasala před několika málo lety. Kde u mě striktně vyhrává přírodka a kde už nad syntetikou přimhouřím očko..

Když používáte syntetickou pleťovou péči a potkáte se s přírodkářem, jako jeden z prvních argumentů hovořících PRO přírodku uslyšíte, že sice její účinky nejsou vidět hned, ale zato jsou dlouhodobé a trvalejšího rázu. A tohle můžu potvrdit. Je to na mě vidět. A když nemám jeden ze svých hezkých dní, tak to na sobě aspoň pořád cítím. Zásadní změna se se mnou udála asi nejvíc na poli vůní. Na přírodní vůně éterických olejů a bylinek jsem si tak zvykla, že už i jemná vůně typu Nivea je pro mě ostrou parfemací. Když to tak napíšu, vypadá to možná až moc přitažené za vlasy, ale uvedu vám příklad. Když nebudete 4 roky vůbec solit, schválně si pak zkuste sníst chips, nebo solené pražené oříšky. Garantuju vám, že to bude nad síly vašich chuťových buněk. A takto to mám i s vůněmi. Prostě jsem striktně přírodní pečující kosmetiku používala už tak dlouho, že syntetickou parfemaci v produktech nesnesu a většinou takovéto produkty odsoudím ještě v obchodě z pohledu na složení a prostě si je nekoupím.

/Výjimku pro mě tvoří Lush, který má některé parfemace umělé, což bylo trnem většině přírodkářů, protože syntetický parfém je jedním z nejčastějších potencionálních alergenů. Nevím, proč ho tam cpou, když většina jejich produktů s čistě přírodními přívoněmi jsou úžasná, ale co jsem koukala, už se tento nešvar začíná pomalu vytrácet./

Vezmu to asi po jednotlivých oblastech kosmetiky, ať to není moc páté přes deváté. Stejně v tom udělám maglajz, už to vidím..

Pleťová kosmetika

Tam se držím striktně přírodky. A to opravdu striktně. Prostě mi nestojí za to, dát si něco na pleť, co třeba nese i slovutnou značku, ale složením stojí za starou belu. Do této kategorie však řadím i předraženou přírodku, která používá levné vycpaniny, jako jsou glycerin, voda, alkohol, namísto olejů, aloe, hydrolátů a pořádných aktivních složek. "Tonikum" z alkoholu a glycerinu si můžu udělat sama a za to fakt nehodlám dávat pětikilo. Někdy se mi takhle něco koupit povede, ale je to pak většinou pomatením smyslů z nádherných obalů, nebo obecným opěvováním z okolí, že si nestačím uvědomit složení. Naštěstí se mi tyto přehmaty moc často nestávají.

Většinu pleťovky si dělám. Ano a skvěle mi vyhovuje. Důkazem toho je i to, že pleť mám v mnohem lepším stavu, než když jsem začínala s přírodkou. A taky bych u ní nezůstávala jen proto, že si ji dělám doma na koleně, když by mi nevyhovovala. U mě spíš než sebeprotěžování platí "kovářova kobyla..", takže občas se na mě ani nedostane, protože všechno rozdám po rodině a známých. To pak sahám po nakoupených zásobách a s pláčem se po čase vracím zase ke svým krémům.

Když už si pleťovku koupím, můžete na to dát jed, že mi to funguje perfektně a obsahuje to něco, co si doma prostě udělat nedokážu a složky jsou většinou nedostupné. Takhle jsem si teď znovu objednala čistící gel Juliet od Antipodes a bělící sérum od Kimberly Sayer. Prostě obé stojí za to. Oba produkty obsahují mraky i exotických extraktů, které si prostě běžný smrtelník, natož z Česka, nemůže koupit. 

Jedinou výjimku u mě tvořila micelárka Bioderma k odlíčení očí. Mám citlivé oči, jsem čočkařka a navíc v nich nesnesu ani olej, ani mléko. Takže jsem snad od 15 let používala na odlíčení tuto micelárku. Tento problém však překvapivě vyřešil MakeUp Eraser - kouzelní ručník, který dokáže i voděodolné líčení smýt pouhým namočením v teplé vodě. Od té doby, co ho mám, sedá na flašku micelárky prach. 

Tělová péče

Opět i zde jsem striktně přírodní. Nepoužívám nic se sulfáty - proč taky.. Pěnu nepotřebuju a vysušení kůže mi za to nestojí. O vysušujících účincích sulfátů (i těch v přírodce používaných coco-sulfátů) mě přesvědčil stav mé kůže. Po několika letech jejich vyhýbání se můžu sprchovat i tvrdou pražskou vodou a poté se nenamazat, aniž by mě kůže bolestivě svědila, nebo šupinkovala, jako dřív. 

Mám ráda střídání vůní, takže sprcháče si kupuju různé. Poslední měsíce od Weledy, ale po jejich dost rychlé spotřebě, střídám i s gely od Alverde. Intimní gel mám už potřetí z Havlíkovy Apothéky a nějak u něj setrvávám dál, i přes mou nechuť k celé této značce. Tělové peelingy není problém sehnat čistě přírodní. Není problém si je udělat i doma. Mám ráda sůl, protože mi zatahuje ranky po holení, takže sůl a olej a hotovo. Já si je však kupuji, o tom až níže. 

Moje nová testovací vášeň dorazila dnes až z Austrálie. Základ všech produktů tvoří pravá káva a zatím chodím kolem a pořád všechno oňuchávám. a pro ty, které o tom u mě na Insta nečetly.. je to jedna ze svěětově vychvalovaných tělových kosmetik, o které naposledy mluvila i Lisa Eldridge na svém Insta účtu

Myju se mořskou houbou, která mi narozdíl od těch malých nepřipomíná kus mořského dna oživlého z Ániných animáků, spíš starý molitan. Ale upřímně, je mi to jedno, jestli se budu mýt houbou ze síťoviny, molitankou, nebo mořskou. Nepocítila jsem v tom žádný rozdíl. 

Tělová mléka a másla.. Toť otázka. Obojí si můžu udělat za chvilku doma, ale opět mě radši baví proces je kupovat. Mléka jsou však na můj vkus dle ingrediencí až nehorázně předražená (Weleda, Lavera a spol.), oleje a šlehaná másla mi na těle dlouhodobě nefungují a spíš vysušují (stejné to mám i s oleji na obličej) a ta luxusní jsou většinou opět předražené a někdy navíc pěkné srágory. Takhle jsem naposled od kamarádky odmítla půllitrovku tělového mléka od Clarins, protože složení bylo prostě směšné (parafin, spolu s alkoholem a pár silikonky, pecka, ne?).

Vlasová péče

Opět jedu striktně přírodní. Šampony střídám a zkouším pokaždé nové. Mám strop kolem 350,- Kč, protože mi fakt nepřijde normální, když něco co se smyje, stojí 500,- a výše. To už to dám radši do kondicionéru nebo masky. Což je u mě problém. Mám suché skoro kudrnaté vlasy, drátovité a velmi pevné. Nenašla jsem zatím, kromě John Masters Organic intenzivního kondiše žádný jiný prodávaný, který by mi fungoval. Kondicionér jsem si tedy začala dělat sama. Nejdřív to byly pokusy plné mastných vlasů. Oleje mi nefungují nejen na tělo a obličej, ale ani na vlasy. Jsem prostě vodní holka, moje kůže má z nějakého nepochopitelného důvodu ráda vodní složku v produktech a vyžaduje ji. 

Vlasy dřív barvené hennou

Po měsíci jsem dovedla k dokonalosti krémovou masku i kondicionér. Dělám si je, vyhovují mi, vůni si měním, podle nálady a moje vlasy jsou po něm rozčesatelné, hebké, lesklé, pružné a nezacuchají se ani po týdnu nošení drdolu (kudrnatky znají). Když jsem zjistila, že mně hlava svědí i po přírodních kondiších, držím se už jen těch domácích a těmi koupenými zbytky si holím nohy (pecka!!).

Jedinou vlasovou výjimku tvoří občasné použití suchého šamponu Batiste. Vím, že jsou i jeho přírodní varianty a  nejsou vždy drahé (např. poslední novinka suchý šampon od Alverde). Batiste mi však skvěle funguje, voní, jsem ztotožněná i s jeho cenou (narozdíl třeba od voňavějšího a trochu lepšího Lee Stafford, který je zase nehorázně drahý). Laky, tužidla ani jiný vlasový styling nepoužívám. Mám doma pouze kondiš ve spreji a uhlazující vosko-pastu od John Masters Organics, kterou už mám na poličce snad třetím rokem.

Péče o nehty

Tady už snad nejde zůstat striktně přírodní, pokud si chcete lakovat nehty. Přiznávám, že u laků jdu hlavně po barvě, ale musí mít i svou kvalitu a komfort aplikace (miluju široké štětky od Rimmel a Miss Sporty), po jiných v drogerce tedy nesahám. Základní péči mám však od Sparitual a  mám na to stejný názor, jako u pleťové péče vs. makeup (vysvětlím níže). Sparitual péči mám stále stejnou, viz tento článek, jejich laky jsou 5-fujtajblůFREE a je mi to milejší, než drasťáky z drogerek nazývané péčí. 

Odlakovač mám také Sparitual. Nádherně voní, není těkavý, jako ostatní odlakovače a díky obsahu acetonu, rychle odlakuje. Čtete dobře, "díky" obsahu acetonu - vím, že se proti němu brojí, ale daleko více vysušují nehty jeho náhrady, které pak díky svému slabšímu účinku musí být v produktu zastoupeny ve vyšším množství a to má pak i odpovídající vliv na kvalitu nehtu. Toť má teze.

Barvení vlasů

Teď už najíždím na chemku v péči a jak čekáte, rozhodně ne na zdravou. Z Deníčku šílené hřívy si možná ještě pamatujete moje peripetie s přírodním barvením vlasů, následným chemickým odbarvením na blond a pak skokem k zářivě zrzavé hřívě díky čisté henně. Kdyby to šlo, zůstala bych u zářivé zrz možná do teď, ale jak mi začaly odbarvené vlasy odrůstat, začaly mi také tmavnout mé nově narostlé vlasy v přirozené barvě a dohromady to už tvořilo nepěknou směsici napůl zrz a napůl téměř mahagonu. 

Nevím, co mě to popadlo, ale dala jsem si ještě před porodem do hlavy, že "maminka nebude zrzavá" a šla jsem se za strašné prachy svěřit do rukou profesionálky, ke které jsem s přestávkami chodila do jednoho z dražších prazských salonu už 15 let. No a ona to totálně podělala. Je fakt, že kdybych tak nelpěla na tom být okamžitě blond, možná by to i promyslela a řekla, že to nejde a zvolila jinou cestu. Navíc neměla absolutní zkušenosti s vlasy barvenými hennou. Dopadlo to blbě. Nejdřív se mi dvakrát pokoušela vlasy odbarvit odmývačem barvy, což na hennu nemělo ani ten nejmenší vliv (a jedna kúra stála 1500,-!!) a pak mi je celé vzala odbarvovačem na melíry. V jaké kondici se po těchto zákrocích nacházely moje vlasy, si asi dovedete představit samy.

Vlasy teď barvené chemicky

Po odbarvení vlasů mi vzniklo čistě oranžové háro, protože henna barvu nepustila, ovšem moje vlasy tu svou přirozenou, která hennu utlumovalo, jo. Takže jsem vypadala jako mandarinka. To už se kadeřnice uchýlila k poslednímu pokusu a to, že vlasy tedy ztmaví barvou. Pecka, mohla jsem vynechat předchozí šílené kúry za bůra, co mi zničily vlasy a obarvit si to doma tmavou barvou z drogerky za dvě kila. Věřte mi, že si za to nadávám do teď. 

Od té doby jsem už dvakrát rapidně zkrátila háro, takže hennu mám na cca 10 cm na koncích. Bohužel, stále se však biju s mou touhou o přirozené vlasy projasněné melíry. Melíry zbývající henna nepustí do délek, vlasy mi odrůstají do tmavé blond až našedlé hnědé a někde mezi tím válčím s x druhy barev, které mi vznikly po zásahu kadeřnice a mým zkoušením barev z drogerky. Momentálně jsem zase zrzavá, tentokrát do měděna, ale vlasy už barevně splývají a tvoří jakous takous jednotnou barvu. Momentálně přemýšlím, jestli se na to nevybodnout a nejít zase do henny, neb prostě nepočkat a nenechat vše odrůst. Je to docela oříšek, protože se mi v hlavě furt ozývají pochyby, co když se mi za posledních několik let přirozená barva už změnila, je tmavší a pak bych třeba stejně nikdy tmavé blond nedosáhla. Hmmmm.. 

Makeup

A tady došlo ke změně taky. Zatímco jsem dřív nesnesla na pleti žádný z drogerkových makeupů a ani nic, co by obsahovalo silikony, před rokem se to změnilo a od té doby je můžu používat, aniž bych se musela bát následného obsypání. Do té doby jsem si dělala vlastní minerální makeup a používala jsem ho opravdu denně poslední dva roky. Tím mi vzniknul deficit tekutých makeupů a taky nákupu dekorativky obecně. Od té doby si to čile vynahrazuju a zkouším jak drogerkové, tak parfumerkové makeupy. 

Já prostě makeup miluju!

Co si budeme povídat. U přírodky je hrozně těžké najít tekutý makeup, který by byl skvělý odstínem, aplikací i výdrží. Znám takový jen jeden, ten minerální a ten mě už nebavil. Ostatní byly většinou divné odstínově, cuckaté, špatně se nanášely, nedržely, byly moc oranžové apod. Šla jsem tedy do syntetiky. A je docela prča, že tato moje záliba v nakupování dekorativky, v jejím vybírání, kochaní se obaly, vůněmi, barvami a vším, co syntetická dekorativka skýtá, se stalo terčem některých radikálně smýšlejících zelených mozků. A víte co? Mně je to fuk. Jako jasně, kdyby mi to bylo úplně jedno, tak na základě toho nevznikl tento článek (tak trochu), ale je mi to natolik fuk, že nehodlám nic měnit a ani se přidávat k jednomu z táborů (přírodnímu, nebo syntetickému). Stejně, jako si koupím s velkou chutí makeup ze Sephory a budu si ho s náležitou grácii plácat na obličej, stejně tak budu nadšená z perfektního odstínu Alverde rtěnky, ale i rtěnky Essence za pade. 

Dalo by se moje "zelenomozkovství" shrnout do jednoduchého pravidla: Co je péče, to musí být přírodní, co je prozatimní a smývá se to, to může osahovat i syntetiku. Opět výjimku tvoří ty barvy na vlasy, no, ale já to nějak vykoumám. A byť se teď vyžívám v nakupování nepřírodní dekorativky, tak abych odpověděla před tím, než vás to napadne.. Stále považuji minerální makeup za nejlepší, nejpřirozenější a dokonce i s pleť ozdravujícími účinky, jaký jsem kdy používala. Až mě přestanou tekuťáky bavit, zase se k němu vrátím. A ta doba už se blíží..

Péče o domácnost

Opět, pokud potřebuju nutně třeba jar na nádobí, koupím klasický jar. Ale v dnešní době už se vám nestane, že by v obchodě nebyl k mání i ten ekologický, takže beru vždycky ten. Od té doby, co se nanarodila Áňa a máme sušičku, nepoužívám už vůbec aviváž, protože prádlo ze sušičky je samo o sobě měkké a jemné. Prací gely mám ekologické už několik let a na podlahy zase Orange Sanitol od Karla Hadka, což je úžasný univerzální pomocník na cokoli a celý byt navíc provoní vánoční vůní pomerančů. Nedávno mi domů přibyl parní vysavač, takže o starost míň s výběrem čističe podlahy. No, do myčky mám tablety taky ekologické, ale třeba ten postupně uvolňovaný WC gel mám od Domolu z Rossmanna, protože mi nejlépe funguje a nejvíc voní a jeho ekologickou variantu jsem nenašla. 

Péče o dítě

Bude se to zdát možná divné, ale Áňu většinou koupu jen ve vaně plné vody (máme obrovskou rohovku, takže jdu do vany nejdřív já s knihou a sklenkou vína, po hodině za mnou přijde Áňa a čvachtáme se další půlhoďku a pak jde po nás ještě Ondra. Hehe, takhle jsem nešetřili vodou snad ani, když jsme byli malí. A to fakt neúmyslně. Zpět k Áně.. Nepoužívám na ni mýdlo, jen když fakt musím a to je tak dvakrát do měsíce (třeba když jsem ji hlavu omylem polila mycím olejem, nebo se oplácala jabkem až lepila i za ušima) a to pak volím Alverde. Tím se občas umyju i já. 

Áňu mažu tělovým mlékem a mastí s lanolinem vlastní výroby. Díky používání látkových plen se jí neudělala snad nikdy žádná opruzenina, ale zase bojuju s občas suchou kůží, která se jí dře v místě plenky, když mi dojdou kalhotkové plenky a použiju narychlo čtvercovku. Na obličej jsem občas mazala zimní Alverde krém, ale jen se po něm osypala. Pak jsem přešla na měsíčkovou Weledu, ale to mi  zase strašně smrdí alkoholem. Začala jsem ji tedy mazat lanolinkou i na obličej a bylo. Možná bych používala Bepanthen z drogerky pořád, kdybych se jednou nekoukla na složení. Jako pardon, ale když už je na prvním místě voda, tak ksakru, proč hned na druhém je ropný základ místo třeba nejlevnějšího sojového oleje?? A v krému pro děti?? No nic.

Potraviny

A jako poslední papáníčko. No, není to dneska už nic zvláštního, ale snažíme se jíst regionální, čerstvé a nejlépe doma vypěstované suroviny. Pohrávala jsem si s myšlenkou i na vlastní elektrický mlýnek mouky, ale zatím to odsunuju do pozadí. =) Nezáleží na tom, jestli si ten den dám ovesnou kaši, nebo opečenou slaninu, ale mám ráda, když vím, jak vše bylo zpracované, odkud vše pochází, je to kvalitní a jestli se to slučuje s etikou, viz vejce, maso apod. 

Úlovky z loňského Biostylu

Vyhýbám se všem umělých dochudovadlům a konzervantům, ale když mám chuť na sušené meruňky a jiné po ruce nemám, koupím si i balíček sířených a to samé platí třeba u nějaké sladkosti. Snažím se dodržovat výše zmíněné. Žíly si kvůli tomu však netrhám.

DIY

Jako samostatnou kapitolu bych mohla uvést i problematiku diy kosmetiky. Docela mě překvapilo, když jsem nedávno někde četla názor, že když už si dělám diy krémy, tak proč utrácím za kupovanou kosmetiku a tím vlastně i nešetřím přírodu, protože hromadím obaly? A to je pro mě právě ta tenká hranice mezi nadšenectvím a už radikalismem. Prostě ráda nakupuju kosmetiku, ráda ji vybírám, zkoumám a testuju. Vyrábím si jen to, co jsem nenašla prodávat v takové kvalitě a mé pleti tak vyhovujícího. To, že však umím uvařit kosmetiku a namíchat dekorativní minerální šminky neznamená, že budu dělat jen to a používat jen to a jiná cesta je špatná..?!

Tzv. udržitelný styl života, tedy pomýšlející na ekologičnost i na to, jak se chováme k přírodě a zemi, aby nám dlouho vydržela, co po sobě zanecháváme dalším generacím je hezký a určitě záslužný. Sama bych si radši ruku urazila, než bych hodila igelit do komunálního odpadu apod. Je to už automatické. A je mi šumák, když většina ironických kecalů prndá, že to stejně pak hází na jednu hromadu, tak to nemá ani cenu dělat. Ale pokud dodržování eko stylu života hraničí až s šílenou umanutostí a následným napadáním lidí za jejich nedodržování všech možných zásad, které si opět každý jedinec určuje a vymezuje se tak sám, tak mě to s prominutím sere. Nepotřebuju se před nikým obhajovat, nikomu nic dokazovat a nejsem ani povinna se cítit špatně kvůli tomu, že nedělám něco podle něčích představ. Jasně, mohla bych žít líp, ale kdo ne? Tento styl jsem si nezvolila z čista jasna, sám se vykřesal z našeho způsobu života a možná právě proto se nám pak udržuje takto snadno. 

I když bych si občas ráda zase někdy koupila Elseve šampon už pro tu jeho vůni, nebo třeba Benefit pleťovku  pro ty jejich nádherné vůně i obaly. Ale už to pro mě není existující možnost. Prostě to neexistuje a nepomýšlím na to vůbec jako na možnou volbu. Všechny tyto změny však přicházely pomalu a byly velmi postupné. K některým jsem se musela dokonce několikrát znovu vracet, protože mi napoprvé nefungovaly, nebo jsem nevěděla, jak na to. Takhle jsem např. ze začátku používala na Áňu striktně kupovaný Bepanthen a držela se osvědčených papírových plen. A pak jednou jsem z ničeho nic zkusila látkové a už jsem se k těm papírovým nevrátila. A je mi šumák, jestli ostatní rodiče používají látkovky nebo papírovky, jen mě bere čert, když nedávají stejnou volnost mně a hned začnou útočit na to, že má Áňa červený zadek, že by se jí to s papírovkami nestalo, nebo že Bepanthen prošel výzkumy, které jsou mnohem jistější, než moje přírodní verze. A přitom ví prdlajs o tom, co, jak a proč. Prostě bych jen chtěla, aby si lidé víc všímali sami sebe a nešťourali do ostatních. Maximálně, aby je chválili, jako v té reklamě, kdy babička pochválila nějakého pána za recyklovanou flašku: "Šikulka!". =)

Tak co, šikulky, jaké jsou vaše zelené pochody?

Zdroj titulního obrázku

Festival Evolution - Biostyl 2014 | NEW IN

 

Zelenomozkové šílenství propuklo už ve vstupní hale. Tolik jsem spoléhala, že mě od totálního finančního vykrvácení zachrání můj "vždy nohama pevně na zemi" O.. Jenže oni tam měli i ochutnávky různého papání a výživové doplňky, čímž dostali i jeho a byly jsme ztraceni oba. A přesně pro takové zoufalce, udělali u vstupu do Fučíkárny bankomat!! Časový limit byl omezený, ale zvládla jsem nakonec pořídit vše a ještě víc: vele vzácné oleje od Biopurus, blogerský proflák Koktejl od Kivvi, barvičky od Khadí a skvělá bio povidla..

Tradičně i netradičně | NEW IN Březen 2015, pokračování

Koukám, že je u mě březen nejen nakupovacím měsícem, ale taky pěkně živým. Se nedivte, reaguju na počasí jako většina zvířat a s prvními jarními dny vylézám z pod kameňa, koukám, co by se kde dalo prozkoumat, vykoumat a spáchat. V tradiční části vám ukážu zbylé příchozí objednané kosmetické poklady z Havlíkovy apotéky, Jahody a theBalm a v té netradiční zase změny nebo novinky, které se mi udály (vymalování bytu, konečně máme kočárek!! apod.). A ještě jedna malá nápověda: kolik kadeřníků je potřeba, aby dokázali dostat pravou zrzavou hennu z vlasů? ;)

A budu to střídat, abych vás neustále napínala a neubíjela na začátku jen nákupy a pak novinkami, nebo opačně..

Make-up Nude Illusion, Catrice

Mraky, mraky, mraky make-upů. Po probuzení z dlouhého makeupového spánku se ze mě stal šílenec, který musí vyzkoušet téměř každý druhý tekutý poklad. Aspoň vidíte, co s vámi udělá více jak dvouletý absťák v podobě aplikace pouze minerálního sypkého make-upu. Jednou došlo k tomu, že jsem si MMU omylem umíchala moc tmavý a bylo. Už jsem ho nemohla použít a na novou dávku jsem byla moc líná. A od té doby neustále zkouším, všechny domácí zásoby točím pořád dokola a přibyly k nim i noví miláčci, takže můžu mít každý den po dva týdny jiný makeup. Věřte mi, že pokud se cítíte jak veverky v kruhu a rutina už vás ubíjí, není nic lepšího, než to změnit takovou prkotinou jako je make-up.

No a co dodat k tomuto kousku od Catrice? Zase jsem hledala ideální rozjasňovač pod oči, který by mi vynahradil můj milovaný Fit Me! a zaujalo mě tohle balení. Na drogerkový make-up je dost solidní - celé z matného skla s pevnou pumpičkou. Dokonce i odstíny se mi zdály v dobré barevné škále, byť mají pouze tři. Myslím, že si z nich vyberou jak tmavší žluťásci, světlé růžovky i majitelky neutrální pleti. Jen teda vysloveně porcelánové panenky asi utřou, protože já mám nejsvětlejší odstín 020 Rose Vanilla a sedne mi akorát (a to nejsem ani do růžova, ani moc světlá). Chce to vyzkoušet. Já jsem tam čapla zrcátko a šupala k nejbližšímu oknu. A co dělá na pleti? To je právě ono! Perfektně kryje, dobře se aplikuje štětcem i prsty a neucpal mi jediný pór na obličeji za celodenní nošení. Jo a hrozně mě na něm baví ten popis "Luminous matt" - takový roztomilý oxymóron - který však sedí perfektně. Pleť po něm matnou, nebo vysušenou fakt nečekejte, klidně bych ho doporučila i sušenkám.

*

Vymalováno!

Jak to vypadá, když se chlap pustí do malování, zatímco jste vy raději vyklidily bitevní pole a zdrhly do práce si asi umíte představit. Některé věci hledám dodnes, ale zase je bez těch krámů byt takový čistší.  O vymalování bytu jsme uvažovali už od té doby, co jsme se sem přistěhovali, cca dva roky. Když se navíc objevila vyhlídka na Prtě, tak už to bylo jasný a vymalovat se prostě musí dřív než přijde na svět a oslepí ho ty tmavé oranžové, špinavé a zaprášené zdi. Se nedivte. Původní majitel zde vymaloval v rámci moderny nového tisíciletí (a od té doby na to nikdo ani nesáhl) a silně ho podezřívám, že to bylo striktně za účelem prodeje. Je pravda, že v té době nezvykle vymalovaným bytem v oranžové, zářivě zelené, sytě žluté a fialové udělal díru na realitním trhu a když jsme volaly na inzerát (páč nás ta "moderna" taky dostala) ještě v neděli večer hned po jeho publikování, byly jsme s mamčou už cca třicáté.

Před/Po - nalevo sytě žlutá chudba a vzadu je lehce vidět i ta tmavá oranž v obýváku a vpravo jen čisťounká bílá

Naštěstí není v tomto světě moc bláznů, kteří by koupili byt na základě fotky a jedné večerní prohlídky (až po nastěhování jsme vlastně zjistily, jak vypadá okolí za denního světla), takže nám neunikl. Nedávno jsme s Ondrou ukončili podnájemničení v krcálku 1+kk v Nuslích, mamča šla bydlet do menšího do centra a my se s Matýskem ocitli na periferii Prahy. Nebýt novostaveb, kterými to tu notně zasír...í, tak tu jsou jen louky, potoky, stromy a pole. No, bejvávalo. Ale stejně lepší než v Nuslích. Takže teď už chápete, proč byla nutnost vymalovat. Od rekonstrukce původními majiteli v roce cca 2002 tu na to nikdo ani nehrábl, práší se tu jak sviňa, komáři se nejdřív ohleduplně k malbě ze zdí luxovali, později už sadisticky mlátili pantoflemi po stěnách a tak to tu ještě nedávno vypadalo. 

Obávýk je navíc, opět v duchu "moderny" původních majitelů, spojen s kuchyní, čímž vznikl volný prostor ve velikosti půlky bytu a jen "umělecky" oddělen stěnou z luxferů. Jako jo, je to hezký, docela, byť mi to připomíná po domácku vyrobené skleníky z 5litrových flašek od okurek z mého mládí. Ale hlavní je, že je to praktický - s Matýskem se kolem luxferů hrozně rádi honíme a bafáme na sebe a myslím, že Prtě si tuhle srandu taky užije (zvlášť s Matýskem! =D). 

Obývák před zabordelením tunou knih a drobných fíčovinek (jo a povšimněte si uměleckých kreseb, které má na svědomí novojičinská umělkyně eMka z Kočičákova)

No a po týdnu mého plného pracovního nasazení (kdy jsem seděla u compu v práci a začala pro vás psát zase články), bylo vymalováno. Ondra se o to postaral a teď máme byt, který už nepřipomíná tmavě oranžovými zdmi temný kutloch. Naopak to tu všechno vyniklo, ve vzduchu už není cítit prach, ale čerstvost a svěžest a hned se do bílých zdí líp vstává. Pro názornou ukázku jsem vám sem dala fotku chodby před a poté a jak nyní vypadá obývák, u kterého je mi fakt líto, že jste tu oranžovou "před" nemohly porovnat. 

*

Havlíkova Apotéka

Jo, sice hrozně nerada, však mě znáte, ale i já se chytla Havlíko-mánie a nedávno udělala svou první objednávku. Výhodné je, že má vše i po menších zkušebních baleních a zrovna 30,- korunová "pálka" v podobě výše poštovného vás taky před nákupem moc nezabrzdí. Nemám ráda trendy, které udává blogosféra, ale většinou jsou to sponzorované high-endovky, nebo naopak braky v podobě Dove apod. takže doufám, že Havlíkem se do tohoto blogo-PR-koloritu moc nezařadím. Naopak, co jsem od vás tak četla komentáře na FB, tak o Apotéce většina z vás sice ví, ale váháte, zda koupit, či nekoupit. A v tom vám velice ráda pomůžu.

Když jsem najela na jejich stránky, byla jsem moc ráda, že nemají zatím víc druhů zboží, jinak bych přišla na buben. Ceny pod kilo za více 30ml "vzorky" echt přírodní a navíc české kosmetiky v tak krásných obalech připomínajících starodávnou lékárnu, to je prostě mor a nejde odolat. Vzala jsem tedy vše, co by se mi tak nějak hodilo. Doma mám No Poo nepěnivý čistič na vlasy, šampon z 13 bylin, intim emulzi, makový olej ještě na cestě a 3-minutovou ranní čistící masku. Zrovna z té jsem tak strašně odvařená, že si s ní dám ještě pár rán a pak vám k ní něco napíšu - protože ta božská vůně a ta hebká pleť! Ale hlavně ta vůně!! A pro DIY nadšekyně chystám dupe, tak uvidíme, jak se zadaří ;).

*

Máme kočár!!

Vlastně malování odstartovalo i jakékoli vážnější přemýšlení o prtěcí výbavě. Najednou jsme se oba trochu lekli, že jsem už v 7. měsíci a my nemáme lautr vůbec nic. A navíc se nám do toho ani nechce. Tak jsme se do toho pustili a najednou jsme zjistili, že po 14 dnech máme pro změnu už všechno a nic víc není třeba =D. Já vím, že koupě kočárku s takovým předstihem je dost na hlavu. Ale schválně vám předložím argumenty, se kterými jsme se setkali v praxi a bohužel nešli nebrat v potaz. 

Od článku s plánovanou výbavou se na poli kočárků leccos změnilo, zvlášť když jsem v jednom obchodě uviděla plánovaný X-lander naživo. Byl ošklivý, maličkatý a nedovedu si představit, že by se do něj vešlo víc jak půlroční Prtě (zvlášť pokud se bude rádo roztahovat jako já, což už vlastně dělá a kopanci se hezky uvelebuje). Pak jsem dostala tip od kamarádky na solidní super velkou trojkolku BabyJogger City Elite. U ní jsem ho viděla i naživo, vyslechla všechna úskalí i pozitiva a byla přesvědčená, že jiný nekoupíme. Jen mě trochu odrazovaly prodávané barvy - nemyslím, že šedá, černá, vyblitě hnědá a červená by byly vhodné barvy pro dítě. V úvahu přicházela tedy jen červená a tu mám sice ráda na šatech, ale jinak na mě působí trochu "nasrávacím" dojmem. Ale barvu vem čert, hlavně že je to super kočár a červená je taky barva, že jo.

Z venku černá elegance, zevnitř duha všech barev. I pejsci byli nadšení!

No a jednou jsme vyrazili po obchodech si ho jen tak vyzkoušet a projet. Hmm, původně to bylo  "do jednoho obchodu", ale zásobování našeho trhu nás nemile překvapilo a poté, co jsme ho nenašli naživo ani ve 4. prodejně, jsme se na něj vybodli a nechali si ukázat i něco jiného. A bylo to tu! Najednou všechny moje požadavky letěly do háje. Místo trojkolky máme čtyřkolku, místo BabyJoggera máme Britax, místo magnetické stříšky máme hlučné suché zipy, místo perfektního polohoání nožiček nemáme polohování žádné a bylo. Stejně tomu nešlo odolat. Navíc jsem ho ten den na netu objevila se slevou 5 tisíc, takže bylo jasný, že si pro něj další den jedeme.

Aby těch znamení nebylo málo, byl to poslední kus na prodejně, další prý budou nejdřív v červnu (což by nám už bylo k ničemu) a čekačky na kočáry, které jsou k světu, se opravdu pohybují v řádech měsíců - jak překvapivé a znepokojující! No a ještě ten den jsme už kočárek doma sestavili, do spodního koše šel aspoň Matýskův garfield, když se tam sám brouček nevešel, do horní korby šla Babule, která si cestu buď užívala jako v blaženém tranzu, nebo hrozilo, že se každou chvílí poblije a Ondra vozil po bytě. Dámy, schválně, kterou z vás by nepřekvapilo, když by chlap byl nadšenější z kočárku pomalu víc než vy? Jo a koho to zajímá, jedná se o Britax B-Motion 4 Hidden Treasure.

*

Další balík z Jahody

Hehe, poslední vracení celních poplatků se Jahodě asi už nelíbilo a poslali mi tento balíček z Rakouska. Nevím, jestli to mělo na zaslání ten zásadní vliv, ale asi jo, protože mi přišel normální poštou, ač jsem marně vyhlížela mail ze skladu Prahy 120 a zadarmo. A čemu jsem neodolala tentokrát?

Krémovým stínům od Estée Lauder (cca 160,-), úžasné objemové řasence bareMinerals za dvě stovky, za stejnou cenu krémovému make-upu v tyčince Beca (to balení je vážně skvost a navíc se mi podařil hurónský kousek v podobě výběru perfektně padnoucího odstínu), bareMinerals cestovnímu veilu tentokrát alá bronzer (nic moc zatím) a snad za kilo sadu korektorů pro tmavou pleť Laura Mercier. Zvlášt ten poslední kauf byl fakt sranda, protože za cenu 150,- no nechte to tam a to, že je to na tmavou pleť mi bylo v tu chvíli šumák. Ale během čekačky na doručení jsem vymyslela, že světlejší část bude korektor na neplechy a tmavší část budu používat jako krémovou konturu, kterou nemůžu nikde sehnat. No, udělala jsem si tím hroznou radost, protože všechno to byly položky v cenovce podobné drogerijním. Jen teda ten Veil jsem si mohla odpustit, ale budiž mi omluvou, že jsem od něj čekala stejné zázraky jako od jeho transparentního bráchy a on mě podrazil.

*

Je tu jaro, nasaď nový háro!

V průběhu trvání blogu jste se tu mohly setkat už s proměnami vlasů jak psychickými (zařeknutí se proti chemce a návrat k přírodě), tak fyzickými (i přes přírodní smýšlení jsem byla nejdřív melírovaná, pak čistě přírodní blond alá šedá myšice, pak komplet odbarvená zářivá ananas blond, pak zářivě zrzavá hennou). No a teď jsem se snažila vše vrátit zase na úplný začátek, tedy moje přírodní vlasy jen lehce tón v tónu jako od sluníčka prosvětlené. No jo, ale jděte si s chemkou na pravou hennu, že jo..

Nejradši bych si za tu kadeřnici nakopala, ale co už teď nadělám. Zcela zbytečně, hnána mou vidinou světlých vlasů už po první návštěvě, mi háro nejdřív projela dvakrát odstraňovačem barvy a když bezvýsledně, tak na to vzala na hoďku na celou hlavu melír. Asi si dovede představit, co to vláskama udělá. Vlastně jsem moc ráda, že mi nevypadaly. Naopak, všemi jejími zákroky mi ještě víc vylezla oranžová, ale už ta mandarinková, ne přirozená hennová a samozřejmě se pak oranž nepodařilo přetlouct ani následnou barvou. 

Tsss, někdo potřebuje na domalování ksiftu photoshop za tisíce. To já si poradím i v malování!

Momentální stav - vlasy mám dvojbarevné: u hlavy 5 cm odrostů svých, pak lehce do zrz hnědý pruh (nevím, jak se tam vytvořil, když už všude byla jen henna) a na koncích 10 cm opět můj plavý blond. Dohromady to vypadá jako světlejší hnědá. I přes razantní zkrácení vlasů, viz foto, bude trvat počítám ještě tak rok - rok a půl, než budu mít svoje vlasy, byť asi ještě stále krátké. Aby to nebylo tak kách, budu si muset zřejmě po celou dobu dobarvovat odrosty, ale naštěstí díky jedné mé dobré duši-čtenářce, sáhnu po přírodních barvách Naturtint z Biooo a budu doufat, že to bude stačit (nemáte s nimi některá zkušenost? Prý 100% kryjí šediny, ale přitom se všude píše, že jen tónují). No, tolik co do jarních proměn. Myslím, že bych dopadla daleko líp, kdybych nakvačila do drogerky, koupila si tam nějakou tmavší barvu a přetřela to doma. Navíc bych ušetřila nehorázné tisíce za zničení vlasů a i ty vlasy by vlastně nebyly zničené. Ne vždy zkrátka platí, že je nejlepší na všechno odborník (u mě se hodně potvrzuje právě u kadeřníků a taky u lékářů). Holt, někdy sama sebe znáte líp. Prostě, fakt jsem si "užila".

*

TheBalm, mega nákup

Ani nevím, jak se to stalo. Jak mě to vlastně napadlo? Prostě jsem byla tak rozpálená z té dekorativky z Jahody, že jsem si vzpomněla na mou zamilovanost do theBalm výrobků a chtěla si rozšířit sbírku. Jako většina z vás mám doma jejich transparentní pudr Sexy Mama, Mary-Lou Manizer a navíc ještě řasenku, která však byla bohužel hodně velkým krokem vedle. Miluju jejich obaly. Na pleťové péči jsou mi obaly vesměs ukradené a spíš než roztomilost preferuju čistotu, funkčnost a jednoduché linie. Ne však u dekorativky. U ní se naopak vyřádím a věřte mi, že od theBalm jsou to všechno kousky, které každý den okukuju, kochám se jimi a maluju se s nimi jen tak pro radost, třeba když jdu jen umýt nádobí. Prostě mě to s nimi baví.

Moje mánie v krémových produktech (započato make-upy viz začátek článku) totiž přerostla do takových rozměrů, že chci krémové naprosto všechno a od sypkých konzistencí dávám ruce pryč. Naprosto největším favoritem celého nákupu je tak pro mě paleta 6 krémových tvářenek "How ´bout them apples?". Barvy jsou to rozkošné, na krémové produkty neuvěřitelně pigmentované a na tvářích vám vydrží celý den. Používám ji denně, barvy střídám a nenašla jsem jedinou, která by se mi nelíbila, nebo by snad nebyla přirozená. Dají se prý použít i na rty, ale na to se mi nelíbí konzistence, výdrž ani vlastnosti a vlatně ani ty barvy nejsou pro rty moc lichotivé. Je prostě dokonalá na tváře. Kdybych si měla vybrat tři věci v životě z dekorativky, tak tohle bude jedna z nich. 

Na stupnici favoritů bude po tvářenkách následovat hned Cindy-Lou Manizer, což je božská teplá růžovka s měkkým zlatavým leskem. Vypadá skvěle místo tvářenky, nebo jako oční stín. Když ji chcete použít jako rozjasňovač, tak bacha, zas tak zářivá a světlá není, takže třeba vnitřní koutek oka vám spíš zatmaví a na lícních kostech působí intenzitou jako tvářenka, čímž můžete vypadat, že jste se s růží trochu víc rozmáchly a vzaly to už od oka. Bronzer Bahama Mama je zase perfektní na kontury - je neutrální (ani do šeda, ano do teplé zlatohnědé, nebo nepřirozené cihlovky), stačí ho málo a drží celý den. Ještě přesně nevím, co si myslet o jejich BB krému Balm Shelter a to jsem si ho nejdřív koupila v moc světlém odstínu Light a pak dokoupila ještě Light/Medium. U jejich krémového make-upu time Balm jsem se bohužel dost sekla a zatímco jsem si myslela, že mi bude vyhovovat ve stejném odstínu jako BB, tedyLight/Medium, tak je na mě moc tmavý. Nechávám ho tedy na léto a budu doufat, že ho upotřebím. 

Jako samostatnou kapitolu musím uvést paletku očních stínů Nude Dude. Je to vlastně "2. díl" paletek navazující na prvotinu Nude Tude. Odstíny jsou víc do růžova a teplejší. Nenajdete tam tak tmavé stíny jako šedé nebo černé, ale místo toho je tam tmavě fialová, tmavě hnědá apod. Fakt se mi barevně líbí a už jsem ji zkoušela i jako linky na mokro a perfektně držely. Docela mi připomíná paletku Naked 3, ale s tím rozdílem, že je v ní víc zastoupena růžovo-fialová škála namísto béžové a hnědé, což je super, když už máte základní hnědé Nakedky doma a co s další, že jo.. A teď vám povím malou třešinku, ať se taky pobavíte (ale jen vy, dámy, starší 18 let!). Schválně si zadejte do googlu název paletky "Nude Dude" a dejte sekci obrázky, co na vás za pestrou paletku vykoukne! Málem jsem spadla ze židle a jen klika, že Ondra pracoval v obýváku, protože nevím nevím, jak bych tohle ukecávala na průzkum očních stínů! =D

A postřehly jste tu malou světle růžovou krabičku? Tak se koukněte ještě jednou a pořádně. Uvidíte tam Jahodové rozjasňující sérum pro smíšenou pleť. Jsem snad jediná, kdo nezaznamenal, že theBalm má řadu své pleťové kosmetiky? Nemáte s jejich produkty některá zkušenost? Toto sérum jsem si vybrala cíleně na rychlejší regeneraci a prosvětlení flíčků po neplechách a po konzultaci s hrozně milou zástupkyní firmy jsme se shodly na tom, že by to mělo být to pravé. Zatím můžu říct, že sérum je skvělé a denně fotím pleť, abych neprošvihla výsledky a pak vám je sem mohla hezky zdokumentovat. Vůbec přístup theBalm je pro mě až překvapivě pozitivní a jsem za něj hrozně ráda - ať už se jedná o okamžité odpovědi na maily, nebo rychlost doručení, dárek k nákupu a kvalitu zabalení. A moc chci poděkovat theBalm i za to, že mi pak s objednávkou jako překvapení přišlo právě to Jahodové sérum zcela zdarma - člověk se po mailu trochu zapovídá a už je z toho taková úžasná spolupráce. Jo a hádejte, k nákupu jsem dostala i dárek v podobě 20 ml balení Steamcreamu, juchuuu! Voní opravdu nádherně a už se těším, až konečně poprvé vyzkouším.

*

Ufff a to je vše přátelé.. tak zase z jednoho zamýšleného krátkého článku vznikl román. Ale snad jste si početly. Já se každopádně u psaní dobře pobavila a to nejen u hledání obrazové sekce očních stínů. Takhle jsem si s vámi radost z nákupů prožila vlastně ještě jednou.

Tak co, lákají vás některé novinky, nebo už s nimi máte zkušenost? A co na ně říkáte?

Přírodní dilemata zeleného mozku | Trampoty s přírodní péčí

Jen používat přírodní péči nestačí. Pro její rychlou kazivost, velké riziko alergií na jednotlivé složky, stále ještě nevelkou základnu nabídky produktů a přetrvávající poměrně rozšířenou neznalost lidí z oboru, ať už jsou to prodavačky kosmetiky, nebo přímo kosmetičky, je třeba změnit i myšlení. Takže, GO GREEN! a vítám vás v dalším dílu seriálu Z deníčku šílené pleti, aneb Zelený mozek nutný!

Vlasová péče | Přírodní šampony, kondicionéry, styling

Dnes si dáme pro mě nezvyklou rychlovku. Žádné vykecávání, prostě jen klady a zápory. Za poslední rok jsem vystřídala docela dost šamponů. Neměla jsem žádný speciální, pro který bych se nadchla a s nadšením zkoušela, nebo stálý, kromě svého DIY a milované lávovky, takže jsem bez přemýšlení sáhla vždycky do nějakého regálu přírodky a koupila, co mi přišlo pod ruku jako první. Dneska tedy o šamponech, kondicionérech a speciální vlasové péči..

Na lávovku (marocký jíl) u mě stále nic nemá. Proto jsem ji začala dávat i do svých šamponů (a ne málo), protože mi jako jediná dokázala uklidnit podrážděnou pokožku hlavu. Po roce no poo s lávovkou (článek o tom zde) a po dalším roce s hennou, jsem myslela, že už nemám s hlavou vůbec žádné problémy. Dokonce ani těhotenství se na vlastnostech vlasů a pokožku, třeba v podobě rychlého maštění, nijak nepodepsalo. Ale špatné šampony bohužel ano. 

Proto si vlastně také dneska nečtete o pleťovce Alverde, jak jsem původně zamýšlela, ani o úžasné paletce od theBalm, ale čtete poněkud impulzivní a iritovaný článek o vlasovce. Jakmile jsem přestala používat sulfáty (SLES, SLS) v produktech, tak byl klid. Kůže nesvědila a vlasy byly zdravé, pevné a pružné. Později jim začaly vadit i coco-sulfáty, tak jsem vynechala i je. V té době to byl ještě oříšek, protože těmi se vesměs nahrazovaly SLS a SLES ve veškeré přírodce. Skončila jsem tedy u lávovky a jak mi bylo. 

Ale člověk si zvykne na vše a pak začne pomalu zapomínat. Vzpomíná, jak některý šampon krásně pěnil a moc hezky voněl, ale to, že mu po něm olezla půlka hlavy už milosrdně zapomněl. Jednou však vždy dojde k okamžiku, kdy mu paměť uštědří ťafku a pocity svědění, pálení a nezdravé hlavičky zase vybublají na povrch. A tak je tomu teď. Byla jsem donucena si vzpomenout, že vyhýbání se coco-sulfátům nebylo pouhým rozmarem, ale nutností. Už druhý den po mytí hlavy se můžu udrbat a věřte mi, že to není vůbec príma pocit, když nevíte, jestli si máte dřív držet břicho, hledat záchod, nebo se drbat na hlavě. A protože jsem našla viníka, hodíme si to sem krásně najednou, abyste měly porovnání..

Dead See Spa Magic šampon

Začínáme hitparádu.. Hmm, minerály z Mrtvého moře, říkala jsem si, to bude určitě něco skvělého a šup!, už byl šampon v košíku. Hmm, tak věřte mi, dámy, že takovej odvar to opravdu nebyl:

Zdroj

• šampon smrdí jako staré komunistické hotelové šampony v těch gumových mini pytlíčcích, co se povalovaly po umyvadlech a šetřilo se s nimi jako se zlatem - já je dokonce sbírala
• musíte mýt dvakrát
• šampon moc nepění a je poměrně tekutý, navíc divně barevný (proč se proboha dobarvují a doparfemovávají přírodní šampony??)
• udělá vám z hlavy koudel a budete potřebovat dost silný kondicionér 
• smrádek z šamponu je cítit i po použití přírodním kondicionérem
• svědila mě po něm hlava

Je ho poměrně dost (320 ml) a stál cca 300,- Kč. Ale díky špatným mycím schopnostem a tekutosti mi vydržel cca 1-2 měsíce a to si myju hlavu jednou týdně..

ECO cosmetics Hydratační šampon

Po předchozím propadáku a ještě stále svědící hlavě jsem si říkala, že by to chtělo trochu hydratace a péče. Nic zatěžujícího, ale co můžete zkazit hydratačním šamponem? Sáhla jsem po tomto. Až když jsem si s ním myla hlavu mi došlo, že od této značky už něco mám a že jsem s tím nebyla vůbec spokojená - s jejich přírodními tuhými deodoranty. Hm, takže zase jsem šlápla vedle:

• šampon mi smrdí, ale když se budu hodně snažit o objektivitu, uklidním vás, že se jedná o neutrální přírodní vůni (to jsem to vylepšila, co?)
• je spíš gelovitý, ale moc nepění (zůstává po něm pocit mastných ulepených vlasů), takže jsem musela mýt dvakrát
• vydržel asi měsíc
• nesvědila mě po něm hlava
• vlasy byly opět vysušené jak koudel (po jednom, nebo dvou mytích, bylo to jedno), nevzhledné, matné a nerozčesatelné
• nutnost použít kondicionér

S tím smrádkem mám problém. Zatímco předchozí šampon Spa Magic opravdu uměle smrděl, tak tento není tak iritující. Ale! Ať vyzkoušíte od ECO cosmetics jakýkoli gelový produkt - mycí gel na obličej, jakoukoli verzi šamponu, pokaždé voní stejně a to mě trošku krká.. Za 200 ml zaplatíte cca 230,- Kč. A jo, najdete v něm coco-sulfáty, čehož jsem si všimla až při focení a byla jsem překvapená, že po tomto mě hlava nesvědila. Asi jsem ho dopoužívala moc rychle na to, aby to mělo trvalejší následky..

 *

Ještě bych tu ráda upozornila na fakt, že vlasy mám celkově bez problémů a nemastící, takže mi stačí v klidu mýt jednou za týden. Kondicionér používám vždy, ale ne vždy je to nutnost, takže pokud to u šamponu zmíním přímo, jedná se o něco, co není běžné (tedy nedostatečná péče a vyšší míra vysušování vlasů způsobená šamponem).

*

Eubiona Šampon Aloe vera a henna

Koukám, že mi na fotku vlezla místo butelky od šamponu ta od sprcháče. No, to je jedno, berte to tedy jako ilustrační záběr =)  Tady jsem byla potěšená. Nejenže byla vůně poměrně příjemná (musela jsem si na ni napoprvé zvykat, ale pak jsem si ji téměř zamilovala), ale gel byl čirý, žádné dobarvování, žádný parfémek navíc a jo, ta aloe tam něco fakt dělá. Hlavička se mi po něm hezky uklidnila. Ani tolik nevysušoval vlasy, takže kondiš jsem sice dávala, ale při troše trpělivosti byste vlasy rozčesaly i bez něj.

• dobře myl, nebylo třeba mýt dvakrát
• hezky jemně pěnil a ve vlasech příjemně klouzal
• neiritoval pokožku hlavy

Nevím, co to ty přírodní značky mají, ale ony snad, jak najdou jednu ucházející parfemaci, zůstanou u ní. Vyzkoušela jsem ještě srpcháč aloe a regenerační šampon Eubiona a všechno vonělo stejně. Nutno dodat, že to není vůně nepříjemná, ale opět taková univerzální - na zadek se z ní nikdo neposadí. Měla jsem menší balení 200 ml za cca 170,- Kč.

Urtekram Šampon mořské řasy BIO

Kdo by neznal Urtekram. Když začalo veřejné období "pálení sulfátových čarodějnic", tak byl bohužel první na pranýři co by nejdostupnější a njerozšířenější přírodní značka. Ale můžou si za to sami. Jejich šampony totiž vesměs hlavičky iritují a vysušují. A ano, můžou za to coco-sulfáty. Mám dojem, že existuje pouze jedna varianta jejich šamponu - rhassoul - která toto svinstvo nemá a ten je obecně chválen. Já ho nevyzkoušela a nevím jestli mám chuť. V Urtekramu totiž dávají dost na frak vůním, takže jo, je to přírodní, ale mně to většinou smrdí (nebo aspoň mírněji řečeno - nevoní).

• tady by stačilo říct jediné: je to ha**l a strašně mě po něm svědí hlava!
• dobře, něco dodám - ani s výživnou pečující uklidňující maskou JMO není pokožka hlavy v pořádku
• dělají se lupy
• mastí se po něm vlasy, mých 7 dní už nezvládnu a myju po 4-5
• drbu se, nejde to ovládnout
• smrdí jak chlorovaná voda v bazénu
• coco-sulfáty tu řádí ve složení jak černá ruka
• jako jediný ze všech přírodních šamponů však z vlasů neudělá suchou koudel a nemusíte použít ani kondicionér (vlasy jsou hned po prvním mytí pružné a hebké i v mokrém stavu)
• skvěle pění a velmi dobře a rychle myje

Moc jsem ho chtěla vyzkoušet, až mi přišel letos o Vánocích od jedné čtenářky jako dárek. Hrozně mě to potěšilo a o to víc, jsem na šampon naštvaná, že bych tímto pojednáním snad mohla zklamat i ji. Snad ne, prosím, proti dárku nic nemám, byl skvělý, bohužel si se šamponem nejsme souzeni.. Tento šampon byste dnes už v nabídce hledaly marně. Koukám, že s novými obaly šel tento kousek z trhu. No, škoda ho není. Ještě ho mám půlku a přemýšlím, že půjde asi na hanbu mýt vanu a musím najít jiný kousek - nemáte nějaký tip?

Desert Essence Kokosová vlasová řada

Úmyslně píšu řada, protože jsem měla jak šampon, tak kondiš. To druhé je snad nesmrtelné balení. Mám ho už třetím rokem a je ho tam stále víc než 3/4. To s ním přitom moc nešetřím. Konzistenci, vůni, ani účinky nezměnil, tak si spolu vesele jucháme dál. Co se týče šamponu, je natřískaný coco-sulfáty a to tak intenzivně, že je to jeden z nejpěnivějších přírodních šmaponů na trhu. Bohužel však nejvíc iritující pokožku hlavy, která mě svědila už při schnutí vlasů. Musela jsem mýt cca po 3 dnech, protože vlasy ač pěkné, tak hrozně svědily a stupňovalo se to, že jsem si takhle musela ulevovat. Jak jsem přišla na viníka, letěl opět na vanu. Nechala jsem si jen jeho kondišího bráchu.

• po kokosu vůbec nevoní, spíš jen sladce (mám i malinovou řadu a je to to samé - jako červené levné lízátko, po malinách ani stopy)
• šampon krásně pěnil a dobře myl
• myl až moc dobře, takže hrozně vysušoval hlavu
• hlava svědila úporně a stupňovalo se to každým dnem
• kondicionér je skvělý - stačí jen vmasírovat do vlasů, můžete okamžitě smýt a účinek stejně hned cítíte
• vlasy jsou krásně lesklé, pružné a dobře se rozčesávají

Šamponům Desert Essence se vyhýbám obloukem - nestojí to za to. Jsou to ještě horší zmetci než ten Urtekram o pár řádků výš. Kondiše jsou však fajn, dobře se vymývají, vlasy nezmastí, přesto hydratují a vůně ač neodpovídající "příchutím" jsou příjemné. Jo, ještě dodám, že ten pekelný šampon má být přímo na suché vlasy. Hmm, to by teda majitelky těchto vlásků opravdu poděkovaly. Butelky jsou krásné, v praktických tubách, dobře se vše aplikuje. Ceny vychází na 237,- Kč za 237 ml (to byl úmysl??). Jo a bacha, mají i nové řady v téměř 400ml balení, ale nenechte se zmást slovy jako tea tree, regenerace, nebo jojobový olej, coco-sulfát je tam většinou na 2-3 místě.

Eubiona Objemové tužidlo  s mátou

Tohle už je taková specialitka. Chtěla jsem něco pro mamču a našla jsem objemové přírodní tužidlo z mátového hydrolátu. No nekupte to! A protože nejsem minimalistka a mamča si ho chválila, říkala jsem si, že s krátkymi vlasy musím posichrovat vlny něčím silnějším, než jen gumičkou, tak jsem si ho koupila i pro sebe. Mamče vyhovuje, mně ne:

• je hrozně silně pafémované (voní to jako parfém nějaké strašně staré rusky mluvící dámy)
• smrádek přebije vůni kondicionéru i masky a po vyfénování se opět přihlásí o slovo
• je cítit dlouho
• a objemové účinky? Nevšimla jsem si (jen mamča s jemnými vlasy pochvaluje, že jí tužidlo vlasy neulízne, ale udrží je hezky od sebe)
• tužící účinky? Tak tuží to asi jako cukrová voda - když to s ním přeženete, slepí se vám vlasy do prstýnků, které se pak po jednom dni rozpustí a po tužidle ani stopy
• nezatěžuje vlasy, nelepí, dobře se vymývá
• mně je k ničemu, prospěch na hezčí texturu vln to nemá

Kdyby mě tak neodpuzoval ten smrádek, tak tužidlo používám aspoň jako péči před občasným fénováním vlasů. Což je asi blbost, jak mi právě došlo, když je v tužidle obsažen alkohol a je tam i dost cítit. A taky nevím, co dělá ve složení "Parfum", když to přitom tak hrozně srmdí, možná, aby to smrdělo dlouho? 150 ml za 230,- Kč, no nekupte to (doslova: "nekupujte to", ledaže by vám to hrozně vonělo). 

JMO Bezoplachový kondicionér Zelený čaj a Měsíček

Vím, že většina z vás na JMO vlasovku spíš nadává. Nic to nedělá a stojí to strašné prachy.. Jenže já si jejich vlasovku nemůžu vynachválit. Alespoň co se týče kondicionérů (jen oplachových) a pečujících sprejů. Jejich šampony mi taky dobrou službu nikdy neprokázaly. Po levandulové Mořské mlze se mi do spárů dostal pečující kondicionér ve spreji. Ten Měsíček tam, dámy, berte se vší vážností, protože to po něm docela dost smrdí. Tak lehce mýdlově a nahořkle. Ale! Ty účinky jsou skvělé! Vlasy jsou po něm hebké, jemné, pružné, dobře se rozčesávají, dodává jim lesk, nikdy to s ním nepřeženete, protože nelepí a navíc regeneruje a pečuje před možným vysušením ze sluníčka, nebo fénování a žehlením. Taky je fajn jako péče po vyráchání se v chlorované vodě v bazénu.

• trochu smrdinká, ale naštěstí po uschnutí vůně nezůstává ve vlasech
• má fantastické pečující složení
• neslepuje
• nemastí
• je to blaho pro pokožku vlasů i vlasy samotné
• vydrží vám při pravidelném používání cca půl roku

Sice smrdí, ale ze všech produktů v tomto článku na mě udělal největší dojem co do účinků a využití. Moc mi pomáhal na vlasy přesušené hennou, nebo když se mi při super dlouhém háru udělala vzadu koudel a já ji potřebovala rozčesat. Kupováno zde a na léto ho vřele doporučuju.Pokud chcete vyzkoušet sílu JMO kondicionéru na vlasy se slevou téměř 200,- Kč, pak jděte do Greenwave, kde probíhá momentálně akce na kondicionéry udržující barvu. Co do pečujících a regeneračních účinků jsou skvělé a levněji je neseženete ani v zahraničí. Jedná se o podzimní novinku 2014 a dělí se do 4 kategorií - černá, blond, hnědá a červená - a řídit se tím můžete, ale nemusíte, protože aspoň ten červený nemá na barvu vlasů žádný vliv (paradoxně, ale o tom třeba jednou v samostatné recenzi). Ale účinky si na něm vyzkoušíte a vydrží vám dlouho, to garantuju, stačí maličko.

 Tak co, zkoušely jste něco z výše zmiňovaných? Máte nějaký tip na dobrý šampon?