Tak nějak to samo vyplynulo. Vlastně jsem tím zjištěním byla až sama překvapená. Vždycky jsem byla toho názoru, že dítěti se musí jasně vymezit mantinely, zastávala jsem spíš "tvrdší" lásku a vždycky jsem se smála těm, které se rozplývaly nad dětskou výbavou, nákupy na miminko a ležením v tematické literatuře. No, smích mě už přešel. Příroda to zařídila fikaně. Od té doby, kdy jsem poprvé pocítila Prtě a jeho pohyby sílily a sílí každým dnem, začaly hormony pracovat i navenek a já se nemůžu nabažit miminkovských věcí, vybíráním kočárků a přemítáním nad vším, až Prtě bude s námi.
