Vlasová péče | Přírodní šampony, kondicionéry, styling

Dnes si dáme pro mě nezvyklou rychlovku. Žádné vykecávání, prostě jen klady a zápory. Za poslední rok jsem vystřídala docela dost šamponů. Neměla jsem žádný speciální, pro který bych se nadchla a s nadšením zkoušela, nebo stálý, kromě svého DIY a milované lávovky, takže jsem bez přemýšlení sáhla vždycky do nějakého regálu přírodky a koupila, co mi přišlo pod ruku jako první. Dneska tedy o šamponech, kondicionérech a speciální vlasové péči..

Na lávovku (marocký jíl) u mě stále nic nemá. Proto jsem ji začala dávat i do svých šamponů (a ne málo), protože mi jako jediná dokázala uklidnit podrážděnou pokožku hlavu. Po roce no poo s lávovkou (článek o tom zde) a po dalším roce s hennou, jsem myslela, že už nemám s hlavou vůbec žádné problémy. Dokonce ani těhotenství se na vlastnostech vlasů a pokožku, třeba v podobě rychlého maštění, nijak nepodepsalo. Ale špatné šampony bohužel ano. 

Proto si vlastně také dneska nečtete o pleťovce Alverde, jak jsem původně zamýšlela, ani o úžasné paletce od theBalm, ale čtete poněkud impulzivní a iritovaný článek o vlasovce. Jakmile jsem přestala používat sulfáty (SLES, SLS) v produktech, tak byl klid. Kůže nesvědila a vlasy byly zdravé, pevné a pružné. Později jim začaly vadit i coco-sulfáty, tak jsem vynechala i je. V té době to byl ještě oříšek, protože těmi se vesměs nahrazovaly SLS a SLES ve veškeré přírodce. Skončila jsem tedy u lávovky a jak mi bylo. 

Ale člověk si zvykne na vše a pak začne pomalu zapomínat. Vzpomíná, jak některý šampon krásně pěnil a moc hezky voněl, ale to, že mu po něm olezla půlka hlavy už milosrdně zapomněl. Jednou však vždy dojde k okamžiku, kdy mu paměť uštědří ťafku a pocity svědění, pálení a nezdravé hlavičky zase vybublají na povrch. A tak je tomu teď. Byla jsem donucena si vzpomenout, že vyhýbání se coco-sulfátům nebylo pouhým rozmarem, ale nutností. Už druhý den po mytí hlavy se můžu udrbat a věřte mi, že to není vůbec príma pocit, když nevíte, jestli si máte dřív držet břicho, hledat záchod, nebo se drbat na hlavě. A protože jsem našla viníka, hodíme si to sem krásně najednou, abyste měly porovnání..

Dead See Spa Magic šampon

Začínáme hitparádu.. Hmm, minerály z Mrtvého moře, říkala jsem si, to bude určitě něco skvělého a šup!, už byl šampon v košíku. Hmm, tak věřte mi, dámy, že takovej odvar to opravdu nebyl:

Zdroj

• šampon smrdí jako staré komunistické hotelové šampony v těch gumových mini pytlíčcích, co se povalovaly po umyvadlech a šetřilo se s nimi jako se zlatem - já je dokonce sbírala
• musíte mýt dvakrát
• šampon moc nepění a je poměrně tekutý, navíc divně barevný (proč se proboha dobarvují a doparfemovávají přírodní šampony??)
• udělá vám z hlavy koudel a budete potřebovat dost silný kondicionér 
• smrádek z šamponu je cítit i po použití přírodním kondicionérem
• svědila mě po něm hlava

Je ho poměrně dost (320 ml) a stál cca 300,- Kč. Ale díky špatným mycím schopnostem a tekutosti mi vydržel cca 1-2 měsíce a to si myju hlavu jednou týdně..

ECO cosmetics Hydratační šampon

Po předchozím propadáku a ještě stále svědící hlavě jsem si říkala, že by to chtělo trochu hydratace a péče. Nic zatěžujícího, ale co můžete zkazit hydratačním šamponem? Sáhla jsem po tomto. Až když jsem si s ním myla hlavu mi došlo, že od této značky už něco mám a že jsem s tím nebyla vůbec spokojená - s jejich přírodními tuhými deodoranty. Hm, takže zase jsem šlápla vedle:

• šampon mi smrdí, ale když se budu hodně snažit o objektivitu, uklidním vás, že se jedná o neutrální přírodní vůni (to jsem to vylepšila, co?)
• je spíš gelovitý, ale moc nepění (zůstává po něm pocit mastných ulepených vlasů), takže jsem musela mýt dvakrát
• vydržel asi měsíc
• nesvědila mě po něm hlava
• vlasy byly opět vysušené jak koudel (po jednom, nebo dvou mytích, bylo to jedno), nevzhledné, matné a nerozčesatelné
• nutnost použít kondicionér

S tím smrádkem mám problém. Zatímco předchozí šampon Spa Magic opravdu uměle smrděl, tak tento není tak iritující. Ale! Ať vyzkoušíte od ECO cosmetics jakýkoli gelový produkt - mycí gel na obličej, jakoukoli verzi šamponu, pokaždé voní stejně a to mě trošku krká.. Za 200 ml zaplatíte cca 230,- Kč. A jo, najdete v něm coco-sulfáty, čehož jsem si všimla až při focení a byla jsem překvapená, že po tomto mě hlava nesvědila. Asi jsem ho dopoužívala moc rychle na to, aby to mělo trvalejší následky..

 *

Ještě bych tu ráda upozornila na fakt, že vlasy mám celkově bez problémů a nemastící, takže mi stačí v klidu mýt jednou za týden. Kondicionér používám vždy, ale ne vždy je to nutnost, takže pokud to u šamponu zmíním přímo, jedná se o něco, co není běžné (tedy nedostatečná péče a vyšší míra vysušování vlasů způsobená šamponem).

*

Eubiona Šampon Aloe vera a henna

Koukám, že mi na fotku vlezla místo butelky od šamponu ta od sprcháče. No, to je jedno, berte to tedy jako ilustrační záběr =)  Tady jsem byla potěšená. Nejenže byla vůně poměrně příjemná (musela jsem si na ni napoprvé zvykat, ale pak jsem si ji téměř zamilovala), ale gel byl čirý, žádné dobarvování, žádný parfémek navíc a jo, ta aloe tam něco fakt dělá. Hlavička se mi po něm hezky uklidnila. Ani tolik nevysušoval vlasy, takže kondiš jsem sice dávala, ale při troše trpělivosti byste vlasy rozčesaly i bez něj.

• dobře myl, nebylo třeba mýt dvakrát
• hezky jemně pěnil a ve vlasech příjemně klouzal
• neiritoval pokožku hlavy

Nevím, co to ty přírodní značky mají, ale ony snad, jak najdou jednu ucházející parfemaci, zůstanou u ní. Vyzkoušela jsem ještě srpcháč aloe a regenerační šampon Eubiona a všechno vonělo stejně. Nutno dodat, že to není vůně nepříjemná, ale opět taková univerzální - na zadek se z ní nikdo neposadí. Měla jsem menší balení 200 ml za cca 170,- Kč.

Urtekram Šampon mořské řasy BIO

Kdo by neznal Urtekram. Když začalo veřejné období "pálení sulfátových čarodějnic", tak byl bohužel první na pranýři co by nejdostupnější a njerozšířenější přírodní značka. Ale můžou si za to sami. Jejich šampony totiž vesměs hlavičky iritují a vysušují. A ano, můžou za to coco-sulfáty. Mám dojem, že existuje pouze jedna varianta jejich šamponu - rhassoul - která toto svinstvo nemá a ten je obecně chválen. Já ho nevyzkoušela a nevím jestli mám chuť. V Urtekramu totiž dávají dost na frak vůním, takže jo, je to přírodní, ale mně to většinou smrdí (nebo aspoň mírněji řečeno - nevoní).

• tady by stačilo říct jediné: je to ha**l a strašně mě po něm svědí hlava!
• dobře, něco dodám - ani s výživnou pečující uklidňující maskou JMO není pokožka hlavy v pořádku
• dělají se lupy
• mastí se po něm vlasy, mých 7 dní už nezvládnu a myju po 4-5
• drbu se, nejde to ovládnout
• smrdí jak chlorovaná voda v bazénu
• coco-sulfáty tu řádí ve složení jak černá ruka
• jako jediný ze všech přírodních šamponů však z vlasů neudělá suchou koudel a nemusíte použít ani kondicionér (vlasy jsou hned po prvním mytí pružné a hebké i v mokrém stavu)
• skvěle pění a velmi dobře a rychle myje

Moc jsem ho chtěla vyzkoušet, až mi přišel letos o Vánocích od jedné čtenářky jako dárek. Hrozně mě to potěšilo a o to víc, jsem na šampon naštvaná, že bych tímto pojednáním snad mohla zklamat i ji. Snad ne, prosím, proti dárku nic nemám, byl skvělý, bohužel si se šamponem nejsme souzeni.. Tento šampon byste dnes už v nabídce hledaly marně. Koukám, že s novými obaly šel tento kousek z trhu. No, škoda ho není. Ještě ho mám půlku a přemýšlím, že půjde asi na hanbu mýt vanu a musím najít jiný kousek - nemáte nějaký tip?

Desert Essence Kokosová vlasová řada

Úmyslně píšu řada, protože jsem měla jak šampon, tak kondiš. To druhé je snad nesmrtelné balení. Mám ho už třetím rokem a je ho tam stále víc než 3/4. To s ním přitom moc nešetřím. Konzistenci, vůni, ani účinky nezměnil, tak si spolu vesele jucháme dál. Co se týče šamponu, je natřískaný coco-sulfáty a to tak intenzivně, že je to jeden z nejpěnivějších přírodních šmaponů na trhu. Bohužel však nejvíc iritující pokožku hlavy, která mě svědila už při schnutí vlasů. Musela jsem mýt cca po 3 dnech, protože vlasy ač pěkné, tak hrozně svědily a stupňovalo se to, že jsem si takhle musela ulevovat. Jak jsem přišla na viníka, letěl opět na vanu. Nechala jsem si jen jeho kondišího bráchu.

• po kokosu vůbec nevoní, spíš jen sladce (mám i malinovou řadu a je to to samé - jako červené levné lízátko, po malinách ani stopy)
• šampon krásně pěnil a dobře myl
• myl až moc dobře, takže hrozně vysušoval hlavu
• hlava svědila úporně a stupňovalo se to každým dnem
• kondicionér je skvělý - stačí jen vmasírovat do vlasů, můžete okamžitě smýt a účinek stejně hned cítíte
• vlasy jsou krásně lesklé, pružné a dobře se rozčesávají

Šamponům Desert Essence se vyhýbám obloukem - nestojí to za to. Jsou to ještě horší zmetci než ten Urtekram o pár řádků výš. Kondiše jsou však fajn, dobře se vymývají, vlasy nezmastí, přesto hydratují a vůně ač neodpovídající "příchutím" jsou příjemné. Jo, ještě dodám, že ten pekelný šampon má být přímo na suché vlasy. Hmm, to by teda majitelky těchto vlásků opravdu poděkovaly. Butelky jsou krásné, v praktických tubách, dobře se vše aplikuje. Ceny vychází na 237,- Kč za 237 ml (to byl úmysl??). Jo a bacha, mají i nové řady v téměř 400ml balení, ale nenechte se zmást slovy jako tea tree, regenerace, nebo jojobový olej, coco-sulfát je tam většinou na 2-3 místě.

Eubiona Objemové tužidlo  s mátou

Tohle už je taková specialitka. Chtěla jsem něco pro mamču a našla jsem objemové přírodní tužidlo z mátového hydrolátu. No nekupte to! A protože nejsem minimalistka a mamča si ho chválila, říkala jsem si, že s krátkymi vlasy musím posichrovat vlny něčím silnějším, než jen gumičkou, tak jsem si ho koupila i pro sebe. Mamče vyhovuje, mně ne:

• je hrozně silně pafémované (voní to jako parfém nějaké strašně staré rusky mluvící dámy)
• smrádek přebije vůni kondicionéru i masky a po vyfénování se opět přihlásí o slovo
• je cítit dlouho
• a objemové účinky? Nevšimla jsem si (jen mamča s jemnými vlasy pochvaluje, že jí tužidlo vlasy neulízne, ale udrží je hezky od sebe)
• tužící účinky? Tak tuží to asi jako cukrová voda - když to s ním přeženete, slepí se vám vlasy do prstýnků, které se pak po jednom dni rozpustí a po tužidle ani stopy
• nezatěžuje vlasy, nelepí, dobře se vymývá
• mně je k ničemu, prospěch na hezčí texturu vln to nemá

Kdyby mě tak neodpuzoval ten smrádek, tak tužidlo používám aspoň jako péči před občasným fénováním vlasů. Což je asi blbost, jak mi právě došlo, když je v tužidle obsažen alkohol a je tam i dost cítit. A taky nevím, co dělá ve složení "Parfum", když to přitom tak hrozně srmdí, možná, aby to smrdělo dlouho? 150 ml za 230,- Kč, no nekupte to (doslova: "nekupujte to", ledaže by vám to hrozně vonělo). 

JMO Bezoplachový kondicionér Zelený čaj a Měsíček

Vím, že většina z vás na JMO vlasovku spíš nadává. Nic to nedělá a stojí to strašné prachy.. Jenže já si jejich vlasovku nemůžu vynachválit. Alespoň co se týče kondicionérů (jen oplachových) a pečujících sprejů. Jejich šampony mi taky dobrou službu nikdy neprokázaly. Po levandulové Mořské mlze se mi do spárů dostal pečující kondicionér ve spreji. Ten Měsíček tam, dámy, berte se vší vážností, protože to po něm docela dost smrdí. Tak lehce mýdlově a nahořkle. Ale! Ty účinky jsou skvělé! Vlasy jsou po něm hebké, jemné, pružné, dobře se rozčesávají, dodává jim lesk, nikdy to s ním nepřeženete, protože nelepí a navíc regeneruje a pečuje před možným vysušením ze sluníčka, nebo fénování a žehlením. Taky je fajn jako péče po vyráchání se v chlorované vodě v bazénu.

• trochu smrdinká, ale naštěstí po uschnutí vůně nezůstává ve vlasech
• má fantastické pečující složení
• neslepuje
• nemastí
• je to blaho pro pokožku vlasů i vlasy samotné
• vydrží vám při pravidelném používání cca půl roku

Sice smrdí, ale ze všech produktů v tomto článku na mě udělal největší dojem co do účinků a využití. Moc mi pomáhal na vlasy přesušené hennou, nebo když se mi při super dlouhém háru udělala vzadu koudel a já ji potřebovala rozčesat. Kupováno zde a na léto ho vřele doporučuju.Pokud chcete vyzkoušet sílu JMO kondicionéru na vlasy se slevou téměř 200,- Kč, pak jděte do Greenwave, kde probíhá momentálně akce na kondicionéry udržující barvu. Co do pečujících a regeneračních účinků jsou skvělé a levněji je neseženete ani v zahraničí. Jedná se o podzimní novinku 2014 a dělí se do 4 kategorií - černá, blond, hnědá a červená - a řídit se tím můžete, ale nemusíte, protože aspoň ten červený nemá na barvu vlasů žádný vliv (paradoxně, ale o tom třeba jednou v samostatné recenzi). Ale účinky si na něm vyzkoušíte a vydrží vám dlouho, to garantuju, stačí maličko.

 Tak co, zkoušely jste něco z výše zmiňovaných? Máte nějaký tip na dobrý šampon?

Na čem si poslední dobou ulítávám

Na čem si převážně kosmetická, navíc těhotná, blogerka může ulítávat? No, i já byla docela překvapená, když mi to došlo. Zvlášť, když to jsou věci, které jsem spíš zatracovala a nikdy by mě nenapadlo, že na nich teď budu ulítávat. Takže dnes to bude trochu o kosmetice, trochu o oblékání, o technologiích a o způsobu si užívání života..

Po včerejší recenzi na mýdlo Mádara jsem potřebovala trochu uvolnit. Ono se řekne - píšete o něčem, co dobře znáte, víte, jak o tom psát a co o tom chcete napsat.. Ale pak vás dostihne tíživý pocit zodpovědnosti "Co když tam zapomenu něco napsat a bude to důležité?". V podtstatě z tohoto důvodu většina mnou chystaných článků ještě nespatřila světlo blogo-prostoru. V hlavě si začnu říkat, co všechno o tom musím napsat - všechno se mi zdá důležité - pak přijdou obavy, jestli už jsem to nezapomněla a nakonec to vždy posunu s tím, že si musím občerstvit vjemy a ještě jednou to "naposledy" před recenzí vyzkoušet. Proto tedy dnešní odpočinkový článek..

Na čem si tedy poslední dobou ulítávám?

Na sytých rtěnkách! Já, která jsem se celé dětství styděla za křestní jméno Michaela, protože mi připomínalo jména slečen a dam ze zadních stran Annonce, já která se i na střední na diskotéky líčila hodinu a pak se mě kamarádky vyčítavě ptaly, jestli jsem si nemohla dát aspoň řasenku!, já která vždy razila cestu, že to, co máš a nosíš na sobě nesmí být nikdy výraznější než tvoje osobnost, protože pak to nejsi ty, ale jen namalovaná maska, nebo výstřední hadry.. No, tak ta osoba - já - se zamilovala do sytých rtěnek.

Říká se, že při důležitém jednání, nebo ve špatný den, stačí nanést rudou rtěnku a hned vám dodá sebevědomí. No, já razím trochu jiný názor - když mám špatný den, rtěnka mě rozhodně nezachrání a naopak přitíží v tom, že si ji neustále musím hlídat a potýkat se s případnými čumily, přitom bych chtěla někam zalézt a být ta nejmenší na světě. Syté rtěnky nosím, když na ně mám náladu, když je venku krásně, sluníčko svítí, udělám si lehký ale blyštivý makeup (protože s rudou rtěnkou jde nádherně dohromady lehký nazlátlý třpyt rozjasňovače) a vyrazím do ulic. Netřeba říkat, že existují mraky odstínů rudé, malinové, růžové, korálové, ostružinové a vždy se najde většina, která vám udělá žlutý úsměv a zvýrazní nedokonalosti v make-upu. Ale mezi nimi je pro každou i odstín, který jí sedne a pak je to paráda. Možná proto jsem dřív syté rtěnky nenosila, protože jsem nenašla ty pravé. Teď už je mám a nedám na ně dopustit.

Na průsvitných halenkách! Paradoxně až teď, kdy jsem těhotná - a to dost! - tak jsem začala nosit průsvitné halenky, svetry s velkými oky apod. Možná za to můžou i těhotenská tílka z H&M, o kterých jsem se tu zmiňovala (jsou zároveň i kojící), která nosím už od ledna denně jako spodní košilku. Jsou totiž dlouhá, nahoře mají tvar jako podprsenka, jsou pohodlná a pod průsvitnými halenkami jsou naprosto dokonalá. Např. pod černou zcela průsvitnou halenkou, připomínající spíš závoj, nosím bílé tílko s drobnými černými puntíky. Zmírní to tak prvoplánovou průsvitnost halenky a navíc je to roztomilé a s rudou rtěnkou i docela chic. Rozhodně bych pod ni nenosila tělové prádlo! =D

Zdroj

Vezměte si k tomu ještě rudou rtěnku, uplé skinny džíny a máte Sexy mamu jak vyšitou! - takto mě označila eMka, já jsem v tom nevinně! =D Fór je v tom, že buď je to tím, že se poslední dobou cítím tak dobře, nebo je to tím těhotenstvím, ale nikdy by mě nenapadlo si vzít spojení mnou dříve tak zavrhovaných vyzývavých věcí - syté rtěnky a průsvitné halenky - dohromady. Přidejte si k tomu ještě moje jméno a dřív by mě tahle představa spíš vyděsila a rozhodně bych tak nevyšla ani z domu (ani by mě nenapadlo si to doma cvičně obléct). Teď si to užívám.

Na minimalistickém make-upu! Samozřejmě neplatí pro situace viz výše. Jde o to, že jak jsem doma už přes měsíc na mateřské, tak člověk má pak tendence se na všechno vykašlat - "No co, vždyť stejně dneska nevylezu z domu" - a omezí ranní rutinu na minimum. Já dokonce občas vynechávala i ranní očistu obličeje, který se mi vždycky večer odvděčil tím, že se ohodil. Navíc pak ani neotestujete (a pište si bez toho recenze) spoustu make-upů, krémů apod. 

Takže jsem začala dodržovat ranní rutinu, jako bych chodila stále do práce a dělám si  i make-up. Když jsem fakt jenom doma, stačí mi k tomu 3-4 věci - řasenka Alverde (miluju její zvýraznění a nenápadný, přesto viditelný objem - umí to ze všech  Alverde řasenek snad jako jediná), korektor Catrice (na neplechy), korektor pod oči Astor (protože miluju projasnění očí a tento navíc nezalézá do vrásek, nevysušuje, celý den drží a má plné krytí) a krémová tvářenka (je jedno, jakou použiju, ale poslední dobou si užívám nové Lavery, kterou jste už mohly vidět na mém Instagramu, nebo FB stránkách. Stačí málo a člověk si připadá hned líp a má větší chuť do práce. Díky tomu (kvůli tomu - češtináři pochopí) jsem se na mateřské ještě nezastavila. Buď dělám něco do školy, nebo vařím kosmetiku, nebo uklízím, nebo letím k doktorovi, nebo vyřizuju bla bla bla. Já bych vlastně ani neměla čas chodit do práce =D

Na krémových a tekutých konzistencích všeho druhu! Já, letitá věrná milovnice minerálního sypkého make-upu jsem teď schopná skoupit všechny tekuté make-upy, BB, CC v dosahu a nezastavím se ani nad krémovými stíny na oči nebo tvářenkami. Ještě hledám krémový bronzer, ale do benefití novinky - paletky Hoola - se mi moc nechce jen kvůli jednomu produktu, takže čekám, až to někdo vymyslí a šoupne na náš český trh. 

Dřív jsem sice milovala tinty na tvář od Benefitu, ale přeci jen jste si musely dát majzla při aplikaci a vůbec jste si ji nestihly užít, jak musela být rychlá. S krémovkami si můžete štětcem blendit, jak je libo a udělat si tak nános, kde chcete, v jaké intenzitě chcete a případně vše doopravovat i dodatečně. Taky jdou skvěle dohromady s tekutými make-upy. Všechno do sebe tak krásně zapadne, splyne a nikde nevidíte ani přechody, ani tahy štětcem (benefití tint je holt sviňa) - všechno působí svěže a přirozeně. Na minerálním make-upu to už tak dobře nepracuje, protože si krémovým nánosem většinou smažete vrstvu make-upu pod ním a pak vám vzniknou šmouhy a fleky.

Na nákupech kosmetiky! Co dělat lepšího, když se vám nechce dělat nic, ani vylézt z postele, než v ní zůstat a začít brouzdat po netu a nejdřív jen fiktivně a později  doopravdy vybírat a nakupovat. Tohle je fantastický koníček, zvlášť když koukáte i na složení. Hraju takovou hru - objevím nějaký nový produkt, kouknu na sliby účinků výrobce, pak kouknu na složení, zkusím dát dle svých znalostí, co by to tak mohlo dělat v reálu a jestli výrobce nekecal a pak si to jdu potvrdit nebo vyvrátit do komentářů nakupujících. No, většinou to dopadne pro produkt blbě, ale když po takovém několikahodinovém přehrabování v kyberprostoru najdete poklad, pak jste ztracené a už jen výše vašeho konta vás dělí od nákupu (a i to se dá velmi rychle zařídit - budoucí dárky k narozeninám, Vánocům, svátkům apod. =D). 

Od ledna jsem si toho v této oblasti užila dost a na vás už teď čeká jen jeden závěrečný poslední NEW IN. Poslední proto, že mi už neomylně došly prachy a začala chodit mizérie v podobě mateřské (a to bude rodičák ještě nižší =/), takže jsem s nákupy skončila. Ale myslím, že toho mám nasysleno hodně aspoň do Vánoc, ne-li dýl. Takže pokud Prtě dá, budou se tu nejen DIY, ale i kupované kosmetické poklady objevovat i nadále.

Na vaření kosmetiky! Konečně se ke mně múzák vrátil. Takže nakupuju a zkoumám nové ingredience, vymýšlím nové receptury a kosmetické řady, hraju si s obaly a vůbec si to užívám. Taky mi už nevadí vůně, ale čich mám zostřený stále stejně, takže momentálně sedím na sedačce v obýváku, píšu článek a vdechuju krásnou vůni včelího vosku, který mi v kilovém balení včera přišel z Ekokozy a nechala jsem ho na lince v kuchyni. 

Jsem nadšená i z toho, že najednou mě to baví a dělám to pro radost, ne z nutnosti namíchat krém, který mi právě došel. Prostě je to sranda. Si řekněte, vlastní samoopalovací řada, medová řada, banánová řada.. A navíc se vracím k mýdlařině. K tomu mě právě dovedla ta medová a banánová řada. Holt to asi chtělo nějaký odstup od vařícího loňského maratonu a teď přišel správný čas. Uvidíme, jak moc mi to půjde pokračovat s Prtětem, ale je zase fakt, že si na to zvykal poslední měsíce v bříšku. =)

Na tom, jak mě každý pouští sednout! A to i puberťáci!! Je to paráda, protože teď už nejsem ve stavu, kdy bych si to lajzla odmítnout - nohy mě i z několika minutového stání bolí, pak se přihlásí i záda a celková únava z chození obecně. Už jsem to tu psala, ale je to fakt paradox, protože dřív, kdy jsem to opravdu potřebovala - v 1. trimestru - kdy mi bylo neustále na omdlení a dost zle, to na mě nikdo nepoznal a mysleli si, že mám jen kocovinu a ať si klidně trpím. 

Zdroj

Ale aby to nebylo jen takové růžové, tak se stále najde ještě dost lidí, kteří se na vás vybodnou, stoupnou si tak těsně, že se vám neustále otírají o břicho, nebo do vás třískají baťohem a taškou. Osobní prostor mám cca metr a fakt mám co dělat (navíc mě na to až moc bolí záda a nohy), abych to nešla radši pěšky, než podstupovala tohle. 

Na vlastní porodní asistentce! Jak jsem vám psala v posledním článku z těhotenského deníčku, tak mě začíná docela popadat strach z porodu. Ne přímo z něj, to asi teprve přijde, ale spíš z lidí a nemocničního personálu, na který natrefím a na to, jak moc se budou jejich zásahy rozcházet s mými představami. Pořád jsem nevěděla a strach se prohluboval a pak mě to napadlo. Oslovila jsem PA, která nás provázela po porodnici a s Ondrou jsme z ní oba byli nadšení (což myslím už tak je velká věc, když je chlap nadšený z porodnice). 

Od chvíle, kdy mi zavolala a domluvily jsme se napevno, se mi v duši rozlil klid. Věřila jsem jí už od první chvíle, kdy jsem ji potkala a působila na mě neuvěřitelně uklidňujícím dojmem, což si přiznejme, je v těch chvílích asi nejdůležitější. Takže sice už teď šetřím na tuhle docela drahou srandu a mamča si ze mě dělá legraci, že to jsou skoro stejné prachy jako za funus, ale ona i já jsme rády, že to tak dopadlo, protože nervovat se už dva měsíce před porodem a pak ještě na sále - to by za ty ušetřené prachy nestálo..

Na Instagramu! Instagram jsem objevila už asi před, já nevím, třemi lety? Založila jsem si na něm účet, ale to je asi tak všechno. Neměla jsem na to v té době telefon, nebavilo mě to, nic mi to neříkalo a neviděla jsem v něm pro sebe žádné využití. No a pak přišel blog a stále ticho po pěšině. Až poslední měsíce, kdy jsem se pustila do blogování zase trochu víc, kdy na to v práci zbýval čas, začala jsem pokukovat po něčem, čím bych blog pro sebe udělala zase poutavější a novější, aby mě lákal. No a přišla jsem na Instagram. 

Nebudu vám ani líčit, jak jsem byla zabedněná, nebo jejich návody jsou fakt hodně blbé, protože jsem na propojení Facebooku s Insta přišla cca po týdnu? Viním z toho i to, že pro iPhone, na který jsem do té doby nebyla zvyklá, platilo jiné nastavení než pro Android. Ale jo, prostě jsem viděla poprvé Insta a nechápala jsem ani jak vložit příspěvek. Metodou pokus omyl se mi to časem podařilo, přišla jsem i na odpovědi na komentáře (ale to až celkem nedávno =D) a tak trochu, na co jsou hashtagy (u kterých si ale do teď nejsem jistá, jestli je píšu pro sebe, jestli je mám psát v ofiko tvaru jak už jednou někým byly zadány, nebo zda dělat mezi víceslovnými názvy podtržítko, nebo je nechat dohromady..). 

Ještě je furt co vylepšovat. Ale faktem je, že si mě Insta získal. Přijde mi to jako nejrychlejší a nejpraktičtější spojení s vámi - čtenáři - a i reakce jsou okamžité, aniž by je zkreslovala doba odpovědi. V podstatě to jsou takové mini příšpěvky/články, bez nutnosti zapínat počítač, hlásit se do bloggeru a zdlouhavě upravovat fotky v html nebo druhy nadpisů. Od té doby se snažím házet aspoň jeden příspěvek ob den, občas několik denně a mám z toho stejně dobrý pocit, jako po dopsání článku. Co si myslíte o Instagramu vy? (Najdete mě zde)

*

Tak a to je asi vše, čím se poslední dobou kochám a těším. Vidíte, zapomněla jsem na blogo-asistenta a naše pravidelné procházky (jak jsem teď doma). Ale naposledy mě, namísto něj (protože on má samozřejmě už dávno protiklíštěcí pipetu), pokousalo klíště a tak trochu mu to stále zazlívám =D

A co dělá poslední dobou radost vám?

Zdroj titulního obrázku.