pátek 6. listopadu 2015

Pohádky o kojení | Mateřský deníček


Pohádek o kojení je hodně. Pokud jste již matkami, určitě jste už nějakou slyšely. Pokud jste nastávajícími matkami, bude se vám tento pohádkář moc hodit. Jaké pohádky o kojení tedy nejčastěji kolují dnešní společností, mezi maminkami, pediatry, některými laktačními poradkyněmi a sestrami na poporodním? Bohužel, místo pohádkového uklidnění vás spíš vystraší, vystresují a v posledním, nejhorším, případě mohou i ukončit kojení. Na co se tedy s klidným svědomím můžete u kojení vybodnout?

Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu psát článek o kojení. Ale spousta zaslechnutých a sdílených příběhů se špatným a smutným koncem, spousta načtených informací a přesto špatných instrukcí od pediatrů - to vše ve mně nějak vybublalo na povrch a výsledkem je tento článek. Větsina z vás ho asi ani nebude číst, většina ho ještě nepotřebuje, nebo už nepotřebuje. Ale stejně ho sem musím dát. Kdyby totiž pomohl i jen jediné mamince, tak to za to stálo.

Nemyslete si, že jsem nějaká kojící fanatička. To ani ne. Dokonce před narozením Ančovičky jsem i souhlasila např. s názory, že kojit dítě do roku a dál je nesmysl, do tří let už hotové bláznovství. Ale po pár bojkotech (kdy dítě prostě nebude a nebude pít, byť má hlad), po pár růstových spurtech (kdy naopak dítě pije z ničeho nic pořád a většina maminek pak začíná dokrmovat sunarem, protože nabydou pocitu, že mají málo výživné mléko, které dítěti už nestačí), po pár výletech, kdy s sebou nemusíte tahat termosky s vodou, ředit na správnou teplotu, sterilizovat flašky a míchat drahé umělé mléko, stačí jen trochu stáhnout podprsenku.. Po tom všem kojení opěvuju. Miluju ho a jsou to naše společné chvíle s malou, kdy se na mě už během pití směje a vypadá to, jakoby říkala "Mami, dneska jsi to dobře navařila, fakt pecka!" =D

Jak vidíme na fotce, nebylo to stehno, nýbrž už jen kost a nebyly mi tři roky, ale asi jeden a spíš necelý, ale musíte uznat, že foto se povedlo!! =D

Moje mamča mě kojila do tří let, kdy jsem to ukončila sama, údajně tím, že během slavnostního oběda jsem jí z talíře ukradla krůtí stehno. A protože je důkaz nad všechny sliby, zalovila jsem ve starých fotkách, na kterých mi bylo zhruba tolik co Ančovičce. Nostalgie z jejich prohlížení mě až dostala do lehce katatonického melancholického stavu na poslední tři dny. Už jsem se ale oklepala a vás neochudím o kojící výběr z tohoto pokladu. Jak mamču znám, trochu přehánění tam určitě bude (a bylo, koukněte na fotku, není mi tam víc než rok! =D). Ale nemyslete si, na druhou stranu i rozumím tomu, když někdo kojit nemůže ze zdravotních důvodů. Nerozumím však tomu, když kojit nechce, aby neměla "ošklivé vytahané" poprsí, nebo proto, že je to "divné", nebo že chce chlastat a nebýt furt u dítěte. A už vůbec nekojím proto, že bych byla líná matka, které se nechce vařit umělé mléko, nebo šetřím (ano, i s takovými názory jsem se setkala). Vlastně tak trochu i jo. K tomu, jak je to vzácné "krmivo" pro miminko, že se každé dvě minuty mění jeho složení podle toho, co miminko potřebuje (prý to tělo matky pozná ze slin miminka), že je to vzácný imunologický koktejl dodávající protilátky, aby nebylo nemocné, k tomu všemu navíc je to jako příjemný bonus. Jede se na výlet? "Vezmu" prsa a jdu. =) Navíc to úžasně podporuje vztah mezi matkou a dítětem. Ta blízkost je až nepopsatelná a ani slovy nedokážu vyjádřit ten pocit, když se na mě ta skřítka během kojení usměje. A teď k těm pohádkám..


Alkohol
Znám matky, které od narození dítěti podávají raději UM (umělé mléko), než aby se zřekly alkoholu, určitých jídel, nebo cigaret. Na jednu stranu je to ohleduplné a hezké, na druhou stranu, pokud tomu skutečně věří, mohly vydržet aspoň toho půl roku ještě abstinovat, když už to vydržely předešlých  9 měsíců. Mateřské mléko (dále MM) se tvoří z krve (to jste věděly?), což by sice mohlo znamenat, že alkohol přechází do mléka právě přes krev, ale bylo by to v tak nepatrném množství, že jej nestojí za to ani zmiňovat. Dle Mamily (info níže) se maminky mají řídit poučkou, že dokud je  schopná se o dítě postarat a nakrmit jej, do té doby může pít, co hrdlo ráčí. Každý si vezme, co chce a já toto heslo miluju!

Zákaz pití alkoholu naštěstí na mou drahou matičku nedolehl, takže byla spokojená ona i já. Jo a ani se jí nedivím, byl hic, protože bylo léto, takže i žíža =)

Bublinkové nápoje
Tohle je vtip na entou. Ale věřte nebo ne, pro některé maminky to vtip není. Opravdu nepijí sodovky, limonády, ani jemně perlivé nápoje, prostě nic s bublinkami v domnění, že to přejde do mléka a způsobí to miminkům trápení v podobě nadýmání (nemám ráda slovo prdíky - to, že je dítě malé, neznamená, že je to menší trápení s nadýmáním ;) Takže ne, je to další pohádka, která se vyrojila bůhvíkde.


Horečka
Tahle pohádka postihla i moji mamču, když dostala zánět prsu a doktoři jí zakázali kojit. Drahá maminka moje se nedala a kromě toho, že mě nechtěla cpát sunarem si taky potřebovala někde ulevit od prsa-k-prasknutí a bylo. Zjistila, jako většina dalších, že s horečkou můžete klidně miminko kojit, že se mléku ani dětem nic nestane. A z druhé strany to platí stejně. Pokud má miminko horečku, kojte, kojte, kojte. Je to pro něj ten nejmíň organismus zatěžující příjem tekutin a energie, ať už vám doktoři řeknou cokoli.


Tatarák, hermelín a sushi
Jo, byť se jednalo o nebezpečí pro plod během těhotenství, hodně matek se i v době kojení vystříhává plesnivým sýrům, tataráku, biftekům nakrvavo, nebo sushi s rybičkami. A proč? Asi za to může neinformovanost, nebo přehnané obavy a tak si řeknou, že když to dělalo dobře dítěti do narození a budou v tom pokračovat i nadále, nemůžou tím nic zkazit. Ale přesně kvůli takovýmto případům si pak většina žen řekne, že kojení je řehole - samé příkazy a zákazy - tak tedy budu kojit těch povinných 6 měsíců a pak se konečně najím a napiju!

Ve skleničce pivo a na talíři kuře - znám mamču =D

Průjem, zvracení kojence
Stejná pohádka jako u horečky kojence. Dokonce několika známým v nemocnici tvrdili, že musí přestat kojit, že ten průjem je projevem dítěte s alergií na MM! Takže ne, naopak, opět je to ten nejmíň agresivnější a organismu nejvíc prospěšný stravitelný "nápoj", který mu můžete podat.


Vpáčené/malé bradavky
Prosím vás, milé dámy, stejně jako vaše prsa miluje partner, bude je milovat i vaše malé. A bude mu úplně jedno, jaký tvar a velikost budou mít vaše bradavky. Jde o jeden z nejčastějších porodnických nešvarů - malé/vpáčené bradavky? Tak to musíte kojit přes klobouček, maminko! Ne, není to tak. Dítě nesaje z bradavky (zkuste to a uvidíte, jak dlouho vydržíte - bolí to, jako sviňa), ale přes celý dvorec. Základem je správné přisátí a pak už lážo plážo kojíte a maximálně se obáváte toho, že nedosáhnete na mobil (známe? =).


2-3 hodinové intervaly
Super blbost. A taky se můžete někdy setkat s názorem, že častější kojení s méně jak 2 hodinovým odstupem může za bolení bříška, protože se míchá natrávené mléko s čerstvým. Opět krásná poučka, která časem udělá vynervovanou matku a uřvané dítě. Miminko nemá v hlavě budík, že má pít tak a tak. Vy taky máte jednou hlad za 4 hodiny a jednou už po hodině od jídla šmejdíte v ledničce. Kromě toho, že si kojením na požádání hezky udržujete laktaci, miminko vám samo řekne, kdy má hlad a pak bude spokojené ono i vy (pokud mu teda nedáte dudlík, protože pak už se můžete řídit asi fakt jenom těmi intervaly).

Kojí se vždy a všude. (zase ten džbán?? =D)

Kojení 10 minut max.
Hovadina viz předchozí odstavec. Jak vy víte, kolik toho zvládne vypít? Klidně ho nechte pít, jak dlouho chce. Třeba i střídejte prsa, když máte pocit, že má ještě hlad a z toho jednoho už jen dudlá. Fantazii se meze nekladou. Když byla Ančovička malinká, tak pila třeba hodinu. Teď už je to rychlík a pokud jde jen o hlad, nacucne se za 5-7 minut. Když chce u toho usnout, dokáže tak strávit i víc než hodinu. Opět, když budete odtrhávat, je možné, že dítě se nenapije dostatečně, začne ztrácet na váze, nařídí vám dokrmy a pomalu končíte s kojením. Navíc, díťátko bude hodně nespokojené a bez energie apod.. Prostě ne!


Dudlík
Dudlík aka šidítko.. Víte, proč se mu tak přezdívá? Protože dudlíkem zamezíte dítěti jediný komunikační prostředek s vámi a to pomocí pláče. Pláče? Vražte mu dudlíka, však ono přestane! Takže vážené, tím si nejenom omezíte vztah s dítětem, protože vás už nic nedonutí jej vnímat a snažit se mu porozumět a jet podle něj a ne podle příruček (jak jinak vám má dát najevo, že sice pilo před půl hodinou, ale má ještě hlad, byť příručka tvrdí, že by ho mít rozhodně nemělo..?), ale navíc si tím zaděláte na parádní průšvih v kojení. Čím víc dítě dudlá, tím menší má potřebu být na prsu. Pak samozřejmě i vypije méně mléka a začne kolísat váha a už je tu čupr pediatra, která vám nařídí dokrmovat sunarem, protože máte nedostatečně výživné mléko. A kdo za to může? "Kamarád" dudlík. A věděly jste, že je i prospěšné dudlání bez pití na prsu? Kromě toho, že to podporuje laktaci, tak rozvíjí mozkovou činnost dítěte, které u dudlání zpracovává všechny prožité vjemy.


Dokrmování UM flaškou (s dudlíkem)
V podstatě to už bylo vysvětlené v odstavcích výše. Je to začarovaný kolotoč. Jak jednou začnete dokrmovat a teď myslím flaškou, nebo savičkou, pak půjde ve většině případů kojení do háje. Dítě začne odmítat prso, protože tam se musí namáhat se sáním, kdežto z flašky mu to teče samo a snadno. Navíc vás také může začít kousat, protože sání z flašky je jiné než z prsu a to pak setsakra bolí. Už málokterá pediatra vám řekne, že abyste si nezkazily kojení, musíte dokrmovat třeba lžičkou, stříkačkou, nebo nejlíp cévkou po prsu, což i přirozeně podporuje a zvyšuje laktaci. Lepší je zalehnout s miminkem do postele, nahá a kojit, jak bude chtít. Taky nosit v šátku, nebo se koupat. Jakýkoli blízký kontakt těla na tělo s miminkem vám bude laktaci zvyšovat. A víte, kdy nejvíc? Samozřejmě v noci, takže šup do postele a kojit a kojit.

Když přikrmovat, tak flaškou =D Ale normální a ne s "dudákem"

Nevýživné/Zadní/Přední mléko
Jak už jsem psala, nic takového není. MM se mění podle potřeb dítěte. Je to takový malý inteligentní systém s vlastní navigací a samonaprogramováním. Vše funguje samo a jak má. Pokud nějaké dítě rychleji přibírá a některé je naopak hubené, není to mlékem, ale dispozicemi, nebo množstvím, které vypije. Rozhodně ne tím, že by nebylo dostatečně výživné. Někde také vznikl blud, že existuje mléko zadní a přední, jedno na žízeň a druhé tučné pro růst, takže pokud budete střídat při kojení prsa, nikdy se nedostanete k tomu výživnému zadnímu mléku, protože teče až po 10 minutách sání. To je takový krásný nesmysl, který nám vyvrací už to, že se MM neustále mění i během kojení podle potřeb dítěte.


Zelená stolička
Dokonce existuje moře doktorů, kteří vám v dnešní době budou cpát, že se jedná o tzv. "hladovou" stoličku. Maminky jsou "erudovanými" informacemi natolik vyděšené, že se začnou stresovat, tím se jim snižuje laktace, začnou příkrmy a už je bludný kruh zase na světě. Je to kec. Vůbec se toho neděste. Neznamená to, že vaše dítko hladoví a je to podvyživený chudáček, kterého zachrání až to UM. Nene, podle nějaké studie se dokonce jedná jen o to, když ve stravě matky bylo více železa. Podle ostatních názorů se to prostě někdy stává a je to zcela normální. 


V teplech voda a čaj
Ne a ne. Pokud plně kojíte, dítě nepotřebuje žádné tekutiny navíc.Samozřejmě to pak souvisí s tím, že mu dáte najíst, kdykoli si řekne. Když tedy byla vedra jako letos šplhající se ke 40°C, tak jste jen kojily dvakrát častěji než normálně. Ale žádné čajíčky ani podávání vody se nedělá. Navíc se to ani nedoporučuje, protože tím dítě ztratí nutnost pít tolik MM, kolik potřebuje a už jsme zase u ubývání na váze a celkovém neprospívání. Za mých miminkovských let, co mi mamča říkala, tak bylo naprosto běžné, že se dítě ošálilo na jedno kojení vodou. Starší generace (a s některými prototypy mám zkušenost přímo osobní v nedávné době) na tom byla vychovávána a co řekla autorita, tedy doktor, to platilo. Nedávno jsem dostala výtku, že nedávám vodu ani čaj, že prý se to tak dělalo i za jejich mládí a všichni se mají dobře a nic se jim nestalo. - Jo, jen mají problémy se zažíváním, játry, ledvinami a komplet vlastně s funkčností organismu. Mojí mamče dokonce psali v porodnici na peřinku, ve které jsem byla zabalená "Nekojit, přepíjí se!". A víte proč? Protože v té době se v porodnicích děti ještě nenechávaly u matek, ale u sester na oddělení a čím víc některá maminka kojila, tím častěji musely sestry přebalovat. Hezké, ne? Takže žádná voda ani čaj! Ani na bolavé břicho dětský fenyklový. Vypijte si ho radši samy, ony se ty látky do MM dostanou.

Když vám to sání už fakt chybí.. (myslím, že tam bylo rozlité kafe)



Příkrmy od 4. měsíce
Už na vás taky při 4měsíční prohlídce pediatra vyhrkla, ať už dáváte příkrmy? To se totiž asi pořádal nějaký seminář, půlka pediatrů si zapamatovala termín "4. měsíc", ale už ne ten detail, že to platí pouze pro děti čistě krmené UM, nikoli kojené. Tak tedy, dětský organismus do cca 6. měsíce věku není ještě plně vyvinut na to, aby dokázal zpracovat vodu, čaje a ani jídlo. Ledviny, střeva, žaludek - to vše se teprve vyvíjí. Nemá cenu proto dítě zatěžovat ještě z venku, už samo se sebou má práce dost. Pokud se vám sápe po talíři, tak klidně můžete začít o něco dříve, ale obecně se doporučuje začít přikrmovat až po ukončeném 6. měsíci. (Znáte metodu "jídlo do tlapky"? To se dítě "přikrmuje" tak, že se před něj dají kousky různých druhů zeleniny a ovoce (ze začátku, pak i další potraviny), většinou sezónních - a dítě si pak samo ochutnává a bere, co mu chutná. Určitě to s Áňou zkusím, protože cpát mimču div ne násilím rozemleté na kaši cosi, se mi vždycky tak nějak příčilo a co vím od své mamči, já jsem ji to zásadně odmítala jíst.) Jo a ještě jedna věcná - příkrmy jsou od slova přikrmovat, což znamená, že kojíte stále dál, jen občas přidáte - "přikrmíte" - něčím jiným. Neznamená to, že snad jídlo nahrazuje kojení, nebo že jeden příkrm, rovná se za den o jedno kojení míň. V tomto věku slouží příkrmy spíš pro seznámení se s chutěmi a konzistencí, ne kvůli  nakrmení.


Přepíjíte, dítě bude obézní 
Blbost. Z mateřského mléka nebude dítě nikdy obézní. Naopak, to sušenky, rohlíčky, křupky, piškoty apod. mohou toto způsobit. MM ne. Byť se vám zdá, že je miminko samý faldík, ono z toho hrozně rychle vyroste, jak se začne pořádně hýbat, vlastně jen nabírá materiál a energii. Dokonce v nějaké americké studii vědci dokázali, že čím déle matka dítě kojí, tím méně se mu vytvoří základ tukových buněk.


Přes noc nespí? Dejte mu kaši!
Další strašák hodně českých pediatrů. Neslyšela jsem to jen jednou. "Maminko, už by vám mělo dítě spinkat celou noc. Nespí? Tak mu dejte kaši v lahvičce." Tak kromě toho, že si časem zřejmě zkazíte kojení kvůli lahvičce, tak navíc bude nejspíš mimčo bolet bříško, protože je kaše pro dětský organismus moc těžká a nedokáže si s ní poradit. A proč většina dětí opravdu po kaších a UM spinká dlouho? Protože to tak zatíží organismus, že prostě nemají už sílu dělat něco jiného. Navíc, "pomáhá" to jen půlce dětí, druhá polovina nespí a pláče, protože je právě bolí bříško.


Imunologické okénko
Jedná se o takový terminus technicus, který ani sami doktoři, kteří se jím ohánějí, nedokážou dost dobře popsat. Někdo někde v nějaké laboratoři přišel s tím, že mezi 4. a 6. měsícem je nejlepší doba na testování dítěte na možné alergie. V praxi to pak vypadá tak, že dítěti v malém množství podáváte potencionální alergeny jako je lepek, mléko apod. Prý se přišlo na to, že v tomto věku se alergie při plném kojení dobře rozezná a pak se dá zavčas léčit. Pokud budeme vycházet z napsaného výše, dětský organismus v tomto věku není ještě schopný vypořádat se s těmito potravinami. Proto je MM tak vzácné. Pro dětský organismus je totiž naprosto nezatěžující a navíc plně stravitelné. A jak to vypadá v praxi? Matky třeba rozmáčí kousek piškotu (ten je doporučovaný jako tester lepku doktory nejvíc) v mateřském mléce a pak ho dítěti podají lžičkou. Já zastávám názor, že je to blbost a že na piškoty a rohlíky má dítě času dost.

Kojení zdar

Dala jsem vám sem tolik pohádek, na které jsem si vzpomněla. Určitě je jich více a určitě už vám někdo tvrdil "ale to je opravdu pravda" apod.. Informace v tomto článku jsou i z části mnou potvrzené  zkušenosti a všechny vyvěrají od slovenského laktační sdružení Mamila. Dámy, kdybyste kdykoli cokoli potřebovaly ohledně prsou a kojení, obraťte se s důvěrou buď na jejich stránky, nebo přímo na jejich laktační poradkyně, jejichž seznam najdete také tam a bydlí skoro po celé ČR. Nejlepší je, domluvit se s nimi na návštěvu ještě v porodnici, ať vám právě nefláknou třeba kloboučky, nebo ať vám nezačnou dítko přikrmovat flaškou. Pak se to blbě odbourává. LP k vám přijedou ochotně i domů. Většina z nich vede i šátkovací kurzy, takže doporučuju se s nimi domluvit a objednat si u nich oba kurzy najednou - šátkovací i kojící. Zvlášť čerstvým maminkám se to opravdu vyplatí a nemusí nikam s malinkým cvrčkem jezdit. (Osobně jsem si pozvala domů LP Šárku Valeškovou, která je úžasná, má tři děti a dokáže tak poradit i radami echt ze života a nejen příručkovým infem)

Pokud vás překvapilo, že sem dávám doporučení na slovenské laktační sdružení, je to záměrně. V Česku máme Laktační ligu, ale bohužel jejím poradkyním nevěřím a ani informacím, které podávají. Samozřejmě nemluvím o všech poradkyních. Ale o těch, se kterými jsem se setkala osobně, nebo z doslechu, ať už v porodnici nebo jako sestry u pediatrů, o nich to fakt platí. Narozdíl od toho, co jste si za pohádky přečetly výše a slovenská liga je potlačuje a snaží se uvádět na pravou míru, ta česká s nimi spíš straší a odrazuje maminky od kojení (opakuju, neplatí o všech LP, ale jen o těch, se kterými jsem se setkala). Např. sestřička od Ániné bývalé pediatričky byla prototypem této "LP", která radila nejméně 3-4 pohádky z výše jmenovaných. Hádejte, proč už tam nechodíme, hm?

Zakončím to tím, čím je pro mě kojení. Nechápu a dost se mi příčí matky, které jsou zoufalé, že třeba už během šestinedělí musí trávit kojením většinu dne. Během šestinedělí se totiž vlastně kojí skoro pořád. Nejčastějším argumentem je, že to žere čas a nestihnou pak navařit a uklidit. Jsem asi divná, ale já s tím teda počítala, že když budu mít dítě, asi se od něj nejspíš ani nehnu. A ani bych nechtěla, proto ho mám. Protože s ním ten čas trávit chci. Takže já během těch prvních týdnů Andulčina života vlastně kojila cca 20 hodin denně (střídalo se aktivní pití s cucáním). Během toho jsem stihla přečíst hodně knih a zkouknout dost filmů. Pokud právě prožíváte toto období, užijte si ho. Jak začne malé růst a vyvíjet se, budete rády, když tu neustále kroutící se žížalu stihnete mezi přemety nakrmit. Teď si už chvilek kojení s následným půlhodinovým spánkem opravdu užívám. A že stihnu přes den maximálně vyprat plínky, jednou za čas i naše oblečení a někdy si střihnu bonus v podobě vyklizení myčky? Jo, doma je bordel, ale Anička je spokojené šťastné miminko.



Kojení zdar, 
vaše M.



P.S.: Nejsem doktor, ani LP, jsou to jen informace, které jsem posbírala během posledního roku studia kojení. Existují samozřejmě i výjimky, kdy vám dítě bude krásně pít z flašky, cucat dudlík a zároveň se i kojit. Zatím jsem však nepoznala žádnou. Dřív nebo později to ukončilo kojení všem..

Edit: Netusila jsem, jake pocity a prevazne zaporne ve vas tento clanek muze vyvolat. Cetla jsem jej po vasich vytkach nekolikrat a snazila jsem se na to prijit, ale porad z nej nevidim, ze bych se povysovala nad vsechny doktory, sestry, nebo dokonce babicky! Z kazde teto skupiny jsem mluvila pouze o jednom konkretnim zastupci, se kterym mam spatne zkusenosti, ne obecne. Takze opravdu nerikam, ze by vsechny rady od babicek byly spatne a vsichni doktori nestali za nic. Prece nemuzu za kazdou vetou toto zvlast vysvetlovat. Pripomina mi to krasny dovetek na konci nekterych kosmetickych recenzi ve stylu " sice jsem se po kremu osypala, ale urcite bude nekomu vyhovovat".

Taky nechapu, proc se na me oboruji nektere maminky dvou a vice deti, ze neni mozne dodrzovat ve clanku napsana pravidla. Tento clanek nebyl vubec urceny pro ne, ale pro prvorodicky, ktere si treba ted prave nevi rady a jsou cerstve doma z porodnice, nebo pro teprve nastavajici maminky. Vubec bych si ani nepomyslela, ze by maminky vice deti, tedy uz v kojeni zajete, zajimal tento clanek, cetly ho a mely potrebu se k nemu vyjadrovat. A nejedna se o pravidla a svate pravdy, pouze o myty, ktere koluji spolecnosti a kdyby treba nekomu delalo potize je dodrzet (viz vypiti piva napr.), tak aby si s tim nedelal starosti. 


Take nikde nepisu, ze jsem kovana matka a ani se za ni nepovazuji. Naopak, dost me trapila vetsina otazek tykajicich se kojeni a proto jsem je pak sepsala do clanku najednou, ze by nekomu mohla pomoct. To, ze vyveraji z laktacniho sdruzeni Mamila jsem vam take psala. Jedna se tedy o obecne poucky, ne svate pravdy kovane matky, coz i znamena, ze si je kazdy musi prizpusobit sobe a svemu diteti. Kdybych vas chtela poucovat z pozice "kovane" matky, tak vam pisu, jak to delam ja a ze je to jediny spravny zpusob. V clanku jsem ale nikde nevycetla, jak ja vlastne kojim. Tak podle ceho jsem takto posuzovana? 


Taky si opravdu nepredstavuji, ze maminka se tremi detmi bude naha lezet dnem i noci s novorozenetem, kojit a na zbytek rodiny se vykasle. Pokud mne ctete uz dele, tak vite, ze pedantske a prikazujici clanky nepisu. A prece tam nemusim dopisovat autora ochranujici vetu, ze je samozrejme vse individualni a kazdemu muze vyhovovat neco jineho. Za prve si myslim, ze je to vsem u cteni osobniho blogu jasne, abych jim to nemusela psat a za druhe.. Vzdyt se jednalo jen o roztristeni zajetych dogmat. -
okopírovala jsem sem svoje prohlášení z facebooku, kterým jsem reagovala na všechny komentáře tady i tam. Nechce se mi to vypisovat pod každý takoýto komentář. Děkuji za pochopení

45 komentářů:

  1. MOC děkuju za článek. Zhruba za měsíc a něco rodím a chybí mi informace přesně tohoto typu. Resp. se setkávám s názorem, že kojení je na obtíž atd. To samé s doktory, nejsou zvyklí na diskuzi a není žádná snaha o kompromis, pochopení. Takže ještě jednou díky. ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Drzim moc palce a preju hodne zdravi,stesti a rychly krasny porod ;) a soufam,ze info poslouzi,kdyby neco, vzdy jde zavolat LP domu,nebo staci napsat treba pres FB. Vetsina poradi i na zaklade videi nebo fotek ;) a hlavni je,at jste oba spokojeni a vse tomu prizpusobit ;)

      Smazat
  2. Miška, jááááá tleskááááám!!!! Plánovala som spísať niečo obdobné, ale nakoniec z toho zišlo. Vystihla si to dokonale. No a tie fotky, ani neviem ktorá ma viac rozosmiala, mamča bola dosť odvážna na tú dobu, palec hore! :) No a kojeniu zdar, samozrejme :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsem rada,ze jsi vzala tento clanek tak, jak byl myslen. Ona vetsina neporozumi tomu, proc ze me musel ven, kdyz necte na skupine ty pribehy, kdy vsechno ztroskotalo z jednoho nebo i vice vyse jmenovanych duvodu.. :(
      Takze kojeni zdar a klidne napis jeste clanek o kojeni, bude to zajimave srovnat po dlouhe dobe kojeni, kdyz uz je mala vetsi ;)

      Smazat
  3. Tak tenhle článek si ukládám, díky za něj...ale jako nematku mě i děsí těch x hodin kojení :D neumím si to představit, ale snad to pak přijde samo. Moc díky za tvůj blog, jednou se mi bude pekelně hodit :))))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Doufam, ze bude,nebo jeste lip, ze ho ani nebudes potrebovat a vse bude fajn ;)
      No,tech x hodin.. Jak pisu,neni to prusvih, kdyz muzes a neco si u toho prectes a kouknes na film ;) hlavne jsem rada,ze jsem si to uzila a jeste uzivam,ptz s druhym uz to nepujde. Asi tak jako druhe tehotenstvi uz si clovek tolik neuzije, ptz se musi starat o druhe.. :/

      Smazat
    2. nenechte se vyděsit, je to ten nejkrásnější okamžik matky s dítkem !!!!, kojím už svoje 4té dítě a užívám si to dnes a denně a doufám, že co nejdéle. :-)držím palce Gabka F. (ps. píšu z pc manžela, proto jeho ID :-)

      Smazat
  4. Pěkný článek. Avšak doufám, že se nebudeš zlobit, když napíšu i svůj názor. Mám dvě děti, u prvního dítka jsem se s kojením natrápila fakt hodně, vůbec to nešlo - takže jsem nakonec dokrmovala a 7 měsíců mlíčko odstříkávala - to si dodnes živě pamatuji, jak jsem po nocích třeba hodinu odstříkávala, šla na chvíli spát a za hodinu zase..... U druhého dítka už jsem se poučila z chyb a za mě tedy - kloboučky mi zachránili druhé kojení, které bylo naprosto bezproblémové a kloboučky jsem po nějaké době mohla odložit - bez nich by to prostě nešlo, ať si říká kdo chce co chce :-D A dudlík, obě dítka byli dudlíkoví závisláci a rozhodně u druhého kojení to vliv na mlíko nemělo žádný. A přidám ještě jednu pohádku - svojí vlastní - kojené děti mají lepší imunitu a do půl roku neodstanou neštovice - tak to je absolutní nesmysl, syn dostal neštovice ve dvou měsících a byl plně kojený, vyžral si to chudák pořádně. A dudlání prsu jen tak bez pití - tak za mě ne, naučit si dítko dudlat prso bez pití - to je pak hodně těžké to odnaučit, to mi věř. Ale jako vše, i kojení, je věc veskrze individuální a každá to vnímáme jinak. Já jsem se poučila z chyb a podruhé jsem pár věcí změnila. A s pitím dalších tekutin - po 6tém měsíci bych rozhodně začala - poprvé jsem to nedělala a dodnes má první dítko problém s pitím, pořád vyžadovala jen mléko nic jiného nechtěla, u druhého jsem začala od šestého měsíce přidávat vodu a teď s pitím není nejmenší problém. Tak tolik pár mojích postřehů, tak doufám, že se nezlobíš za jiný názor - tedy spíše za jinou životní zkušenost :-D A mimochodem, obě moje dítka se narodila v Neratovicích :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Môžem vedieť, či si mala v oboch prípadoch po pôrode umožnené samoprisatie a bonding? Ty si asi svetlá dudlíková výnimka, ako aj Míša píše v závere článku, ale tiež žiaľ poznám x prípadov, kedy dudlík bol začiatkom konca. Ako bezdudlíková matka vlastne ani neviem, v akej situácii by som mala dieťaťu dudlík dať :)) Nám sa párkrát stalo, že malá si u cudzích detí dudlík poobzerala a potom ho strčila decku späť, ani jej nenapadlo dať ho sebe :D Čo sa týka nepodávania tekutín kojeným deťom - samozrejme prvých 6 mesiacov, kým ešte nie sú prikrmované, potom treba pomaly zavádzať vodu. Moja dcérka začala piť až po roku, dovtedy si maximálne párkrát odpila odo mňa z pohára, z fľaštičiek a iných savičiek vôbec piť nevedela. Až po roku začala akceptovať avent fľašku so slamkou. Stále pije veľmi málo, max 2 dl denne (18m, stále kojená). Ale s nedostatkom tekutín problém nemá, takže je to dúfam ok.

      Smazat
    2. Leni, urcite se nebudu cilit za jiny nazor. A je to jasne, ze situace bude naprosto jina, kdyz se nebude jednat o prvni dite. Nenapsala jsem to tam, tak nejak jsem myslela,ze to kazdemu dojde, kdyz vi, ze Ana je prvni ditko, ale psala jsem to fakt spis o prvnim ditku. Je jasne, ze s druhym uz se musis starat taky o starsi a uz je to neco, co si ted jeste ani nedokazu predstavit a trochu se toho obavam..
      Ad kloboucky.. To je prave ono, pry se jich da vyvarovat a ne vzdy je opravdu nutne je davat. Dost holek potvrzovalo, ze kdyby mely lp uz v porodnici, nemusely by je pak slozite odbouravat, ze by se obesly bez nich. Jenze nevedely jak.
      K tomu piti.. To same,psala jsem o Ane, ktere je necelych 5 mesicu a jak mi kazdy nutil vodu v letnich vedrech, kdy ji byly dva. Nemyslim, ze by nemely byt podavane zadne napoje do tech 2-³ let,kdy probehne samoodstaveni.. A k tem dudlikum.. Myslim si o nich to same, co Margaretka vyse.. Nevidim jediny duvod davat dudlik. Ani nevim,jak se prijde na to, ze je dite dudlikove..? Ale mam kamaradku,ktera dudlik dava a s kojenim nema problem. Znam vsak dost dalsich, ktere problemy maji. A vubec,hlavni je,ze jsou ditka spokojena/;)
      A co,taky se Vam v Nera tak libilo?

      Smazat
    3. V Nera se mi líbilo - hlavně porodnické oddělení, novrozenecké bylo trošku horší - i když to záleželo na tom kdo měl zrovna směnu. A hodně jsem přemýšlela, jestli to sem ještě dovysvětlovat, ale nakonec jsem se rozhodla že ano, protože třeba můj příběh někomu pomůže. Obě moje děti jsem rodila SC a po sekci se kojení rozbíhá pomaleji. Poprvé jsem nasekala spoustu chyb a výsledkem bylo, jak jsem psala výše, že dcera měla ode mne pouze odstříkané mlíčko s dokrmem UM. S kojením jsem se strašně natrápila, pořád jsem dělala vše možné i nemožné, aby to šlo -měla jsem málo mlíka. Zezačátku než jsem se naučila nechat dcera správně přisát to dopadlo tak, že jsem měla bradavky úplně zničené a místo mléka ze mě tekla krev.... Bolelo to strašně moc, ale přesto jsem to nevzdávala. Hltala jsem všemožné i nemožné rady, pila čaje, pořád přikládala, zkoušela homeopatika a já nevím co ještě. A pořád ze všech stran jsem slyšela, jak kojit může každá, že je to přece přirozené a kdo nekojí je neschopná matka. Ani nevíte kolik nocí jsem probrečela, že to nejde a nechápala jsem co dělám blbě. A kruh se uzavřel - ona totiž psychika je pořádna mrška a když není matka v pohodě, tak jde kojení do kopru. Čím víc jsem se snažila, tím méně to šlo.... Tenkrát jsem potřebovala slyšet, že i když nemám dost mléka, tak přeci nejsem špatná matka - ale to se nestalo, všude jen rady od maminek, že na tom přeci nic není, že stačí jen přikládat a kojení se upraví - no tak to tedy tak jednoduché rozhodně není. Gratuluji všem maminkám, co s tím nikdy neměly problém a vůbec nepochopí, jaké to je, když se snažíte sebevíc a ono to prostě nejde. U druhého dítěte, už jsem tak nějak byla smířená, že když to nepůjde tak to nepůjde, koupila jsem rovnou Sunar, do porodnice si vzala kloboučky a nechala to volně plynout - bez stresu a v klidu. A víte co? Kojení bylo úplně v pohodě, bez problémů..... Každá to máme jinak a můj příběh je prostě takový, že na některé věci mám jiný pohled - ten svůj. A proto je možná ta disuze taková jaká je-když laktace naběhne bez problému, tak super, když nenaběhne, tak maminky potřebují podporu a ne jen slyšet, že stačí prostě přikládat a půjde to - ono to tak jednoduché není. Tak kojení zdar a všem přeji, ať jde vše bez problémů.

      Smazat
    4. A ještě musím dodat, že jinak se s většinou článku ztotožňuji :-) Jenom ty kloboučky a dudlík mám nastavené prostě jinak.

      Smazat
  5. Zběžně jsem to pročetla a až na ten dudlík souhlas. Už je na ten název - Laktační liga jsem alergická (je to silně bojovná komunita a kdybych se řídila jejich doporučeními, asi bych svou první dceru kojit přestala). Já myslím, že je to o tom, že jsme ztratily víru v sebe sama jako v ženy a matky a nedáme na své pocity a zdravý rozum, ale na cizí teorie a poučky. Nehledě na to, že každé miminko má jiné potřeby. Jo a kojit dítě v šestinedělí lze jen to první - pokud máš další už musíš brát v potaz i jejich potřeby. A fakt vím o čem mluvím - mám tři děti a to poslední devítiměsíční holčičku zatím kojím. Přeji mnoho lásky a zdraví (na tom ostatním zas tak nezáleží).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Se mi nějak vytratilo podstatné slovo - kojit nonstop v šestinedělí... Prostě nelze mít dítě furt u prsu, když potřebuješ hodit nejstarší do školy, uvařit oběd pro prostředního,... Nehledě na to, že alespoň 5 hodin spánku je fakt nutnost. Nemám nikoho, mimo muže, pokud je doma, aby mi pomohl. Takže tam je třeba najít nějaký kompromis.

      Smazat
    2. Margi, jasne, ani bych tu nepsala,jak kojit treti dite. Za prve o tom vim kulovi, kdyz mam prvni a za druhe, tohle by se nedalo ani se dvema,natoz se tremi =D v podstate jde o radu,at si prvorodicky jako ja uzivaji vseho,dokud je jen jedno ditko a maji na vse cas ;) a preju ro same,opravdu na nicem jinem nezalezi ;)

      Smazat
    3. musím se přidat, kojení v posteli nahatá s miminkem jde i s dalšími dětmi, nehledě na to, že ty mladší jsou naprosto nadšené, když se tulí v posteli k nám a mně to dělá taky dobře na srdíčku, že to berou, dokonce, když jdu kojit během dne, tak jedna mi nese polštářek, druhá už by pomalu vyndavala prso, jen aby mohl bráška papkat :-D , kojím u oběda, večeře, jak je potřeba, už jsme se sešli i všichni u stolu :-D prostě to jde přizpůsobit situaci, neříkám, že vždycky, ale jde to :-), takže ráno mi do postele naskáčou další tři děti a manžel chudák pomalu padá přes kraj, ale je to prostě super!!! :-) přála bych každé, aby měla kojení v pohodě a takové zázemí.(ID je z manželova PC, ( zdraví Gabka F.

      Smazat
  6. Ani ja nechcem kazit tuto party, ale aj ja mam trochu inu zivotnu skusenost (podobne ako Lenka D. vyssie). Kojenie ako dlho chce... nefungovalo. Ked som ho nestopla, poblinkal sa jak fontana... (skusila som 2x a uz som dieta netrapila). Naproti tomu to 10-12 minutove kojenie fungovalo perfektne (nedrzala som v rukach stopky, aby bolo jasne). Rovnako kojenie v intervaloch si neviem vynachvalit. Syn si vdaka tomu velmi skoro nasiel svoju dennu rutinu a zlepsil sa mu spanok ci vo dne alebo v noci. Dudlik... mal takmer od narodenia a ze by to nejako uskodilo jeho apetitu sa povedat neda. On sa osidit nenechal, prso bolo prso a dudlik bol dudlik. Plne som kojila sest a pol mesiaca, potom s prikrmami, mlieka som mala vzdy akurat, kolko potreboval. Syna som odstavila v 11 mesiacoch, dobrovolne. Nie som typ, co by sa v kojeni vyzival, beriem ho v prvom rade ako potravu pre dieta. Proste tie mamilovske rady su pisane ako absolutne pravdy, pritom niektore moje skusenosti su v priamom protiklade. Ale aby bolo jasne, nehadzem vsetky poradkyne do jedneho vreca, ja som mala jednu doma, lebo som potrebovala skontrolovat prisatie a vysvetlit co a ako s odsavackou. Pani bola mila, vysvetlila mi aj ako kojit bez klobucika (co mi dovtedy z jedneho neslo) - tym padom nezatracujem pausalne ani klobuciky... mne v zaciatku velmi pomohli. Co ale podla mojho nazoru bolo uz "too much", ked pani poradkyna sa nam snazila radit, aby sme si prestahovali nabytok v spalni (aby sme mali detsku postielku vedla manzelskej), pritom rozmerovo to bol nezmysel a ked sa ma snazila presvedcit, ze by som mala mat nejaku traumu z toho, ze syn sa narodil sekciou (bolo to urgent a ak nam to nezachranilo zivot, tak nas to uchranilo od vaznych komplikacii). Tak to som zirala (potom sa to vysvetlilo, ked ju manzel bol odprevadit k vchodu, porozpravala mu, ze ona svoje obe deti priviedla na svet sekciou a nevie sa s tym zmierit)... to mi prislo neprofesionalne.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo, vsichni jsme jen lidi a pani mela ocividne vnitrni nevyreseny problem.. Taky nerikam,ze jsou vsechny skvele. A pravdy to jsou pro me takove zakladni, od kterych se odpichuji a zbytek delam podle vlastniho uvazeni a ke spokojenosti me i Ani..
      Ten dudlik.. No,ja jsem proste proti uz z duvodu, ktere jsem psala vys Lence. Ale to je fuk, kazdy na to mame jiny nazor. A ty intervaly jsou vtipne.. Znam totoz nejednu maminku a nekolik z nich se mnou byly prave v porodnici, ktere ty hodiny opravdu pocitaly a pak ditku vzaly prso a snazily se rev prehoupat do bezvedomi.. Takze opet,je to spis zakladni rada a pak at se kazdy zaridi jak jemu a jeho ditku to vyhovuje. Ana treba sama ma interval temer pravidelny a to jsou 2,5hodiny.. Dam ji napit po dvou a nechce, po trech uz je moc dlouho. Kdyz pije vic, aby se uspala, tak se treba poblinka a pak znovu,nevadi to ji ani mne. Ale nastesti nemela reflux nebo vetsi problem..

      Smazat
  7. Tak určitě. Nevím ale, kolik žen má možnost ležet doma v posteli nahá kvůli kojení, ony existují i maminky, které mají i jedno a více dalších dětí kromě mimina. Řekla bych taky, že hodně věcí je individuálních.

    To tvoje povyšování nad lékaře mi taky není sympatické, prostě ve stylu "já jsem matka, kdo je víc". Neříkám, že všechno, co tvrdí oni, je pravda, ale ty jsi prostě snědla s příchodem prvního dítěte všechen rozum... a takovéto paní nejsou můj šálek čaje, spíš se mi příčí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vsechno je individualni a kazdy musi byt natolik uvedomely, aby si ve vsem nasel to svoje,nebo si to prizpusobil. Ja treba naha nespi zasadne,zebou me ramena. Kdybych vsak mela problem s mnozstvim mleka,vim ze bych klidne spala par noci naha,abych se pokusila jakkoli laktaci navysit. A jasne,existuji maminky s vice detmi a protoze ja jí nejsem,nebudu o tom ani psat. Pisu jako prvodrodicka pro prvorodicku. Snad zadna zaslouzila maminka s vice detmi by si neprisla precist clanek jak na kojeni. Za prve by na nej asi nemela cas a za druhe,uz v tom ma sama jasno a jede podle sebe.
      K tomu tretimu jsem se nechtela ani vyjadrovat, ale neda mi to.. Ve clanku jsou rady z Mamily,tecka. O mne jako o matce tu nepadlo jedine slovo a nedovedu si predstavit,jak moc bych musela byt nastvana, abych se o nekom v tomto duchu vyjadrila. K doktorum nemam co rict. Mluvim zde o pediatricce a jeji sestre a byly to opravdu husy,kdybyste je znala,date mi za pravdu. A jsem rada, ze se vam takoveto pani prici, mne take.

      Smazat
  8. To je krásně sepsané, pěkně všechno pohromadě:)
    Já byla tak naivní, že jsem si před porodem žádné informace o kojení nesháněla - myslela jsem si, hloupá, že to prostě jde samo. A ono nešlo, mléko se mi spustilo až někdy 11. den po porodu, takže jsem musela dokrmovat (naštěstí stříkačkou, láhev mi necpali), malá brečela hlady, já pečlivě dodržovala, co mi která ze sestřiček poradila, ale moc toho nebylo (prostě ji takhle přiložíte a je to) a často byly rady dost protichůdné, přesně každé tři hodiny jsem ji dávala prs a hlídala, aby to nebylo víc, než deset minut (měla byste bradavky úplně rozedrané). Studovala jsem staré plakáty na pokoji a na chodbě, zkoušela hlídat doporučený úhel, v pravidelných intervalech ji přehazovala z prsu na prs a kdeco dalšího a po každém vážení smutně sledovala, že malá vypila zase jen deset nebo dvacet gramů. Tím, jak neteklo mléko, píďu ani nebavilo moc tahat, takže při kojení usínala a relaxovala a já do ní podle poučení co chvilku šťouchala..
    Zkrátka jsme to neuměly ani jedna, ani píďa ani já a nebyl, kdo by nám pořádně poradil.

    Z nemocnice jsem odcházela s hrůzou, že to nepůjde, ale byla jsem zabejčená - moc jsem chtěla kojit. Brzy to opravdu začalo pěkně bolet, udělaly se mi ragády jak hrom, hluboké do třetiny bradavky, takže jsem při každém kojení brečela bolestí.
    Naštěstí se nám podařilo sehnat moc fajn a dobrou laktační poradkyni, která mi ukázala, jak dítě přiložit správně (skoro až jakoby na ten prs narazit, protože malá opravdu dumlala jen tu bradavku) a jak ji mám správně držet. Trvalo to dost dlouho, než jsme odbouraly špatné návyky, dostala jsem dva záněty prsu s 42-stupňovými horečkami (a kojit při zánětu je opravdu lahůdka, zlaté ragády!), přidružil se k tomu syndrom bělavé bradavky.. vlastně první tři nebo čtyři měsíce jsem byla ve dne v noci do půl těla nahá, protože jsem na prsou kvůli bolestem nic nesnesla.
    A teď už kojím druhý rok a nevyměnila bych to za nic na světě. Tím, že jsem si to opravdu vybojovala, si to užívám a píďa taky:). Jsem šťastná, že jí mohu dát to nejlepší, co pro ni mám.

    Nechala jsem se stresovat i řadou dalších věcí, třeba že píďa usínala vždycky jen u prsu, což prý taky nebylo dobře, strašili mě, že si na to zvykne a že už jí to zůstane. Ale řekla jsem si, že dám spíš na svoji intuici a prostě jsem ji kojila a nechávala dudlat tak často a tak dlouho, jak malá chtěla a ono ji to po pár měsících přeslo bez problémů samo.
    Další pití jsem jí nedávala také pěkně dlouho, ani ve vedrech, jen jsem ji častěji kojila a dnes s tím potíže nemá, po kojení třeba jde a vypije ještě půl lahvičky vody.
    Ono je opravdu každé dítě trochu jiné.

    Ale s alkoholem se opravdu držím zpátky a je potěšující si přečíst, že jedno pivo neublíží - kolikrát jsem na něj v těch parnech měla takovou chuť:)
    Mimochodem - maminka byla moc hezká, je vidět, po kom jsi:) A ten účes "podle hrnce" jsem nosívala coby dítě taky :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jeee a vidis,mamce vsichni tvrdily, ze to musi vozit dite sestre, ze ji nejsem vubec podobna. To ji reknu,bude mit radost! ;) a hrnec si nastesti ani nepamatuju, ale kdyz na ty fotky koukam,zas tak spatny nebyl.. Ale ted bych ho mit nechtela =D
      Co se tyce alkoholu.. Zkousela jsem ulizovat i svou milovanou becherovku, ale s litosti jsem musela konstatovat,ze mi uz nechutna. Takze popijim obcas vinko,obcas medovinu, v lete pivo a je to fajn. Jen uu se to moc neda nazvat pitim,ale spis ulizovanim =D
      A gratuluju ke kojeni, citim to stejne ;)

      Smazat
  9. Hezké shrnutí:) Také mám rozepsaný článek o kojení, ale je spíš o mojí konkrétní zkušenosti a s čím jsme se potýkaly (a potýkáme) my než obecné rady. Víceméně s tebou souhlasím a v podstatě všechny moje kamarádky s dětmi nikdy neřešily nějaké nastavené intervaly a kojily vždy "na požádání" dítěte, myslím, že už se to dnes bere jako standard a jen starší generace brblou o dodržování přesných rozestupů. Jinak já měla z dudlíku panickou hrůzu právě proto, že se malá na začátku moc hezky nepřisávala a odmítala jseim jí ho dát do nějakého 2-3měsíce. Pak nám zachránil v autosedačce delší cesty, které díky sání dudlíku tomu prospala a teď jí ho občas strčím, když nemůže zabrat při usínání, přidržím ho rukou a je to tak pro nás taková berlička. Jinak ho odmítá a po usnutí stejně vyplivne. Takže bych z dudlíku nedělala strašáka, kojení ani technika se nám s jeho občasným používáním vůbec nezměnila. Stejně tak s jako používáním lahvičky v 5,5měsíce, kdy jsem jí k příkrmům začala vařit čajík - u nás to nemá vliv na kojení. Jinak souhlasím, že před příkrmy stačí jako tekutina MM a řeči pediatriček o nutnosti čaje, vody v létě ignoruju. Stejně jako jejich "chytré řeči" o slabém mlíku, hladové stoličce, pomalém přibírání (mně ve 4. měsíci nutila dokrmovat 30ml Nutrilonu denně, protože malá nerostla podle pitomých tabulek, samozřejmě jsem jí UM nikdy nedala a začala prostě kojit vždy z obou prsů a dohnala to) atd. Hlavně, že mají plnou čekárnu reklam na Sunar a Nutrilon. Dudlání prsa po tom, co už se napila teda limituju, protože na mě takhle jeden čas chtěla viset celou noc a ono mít furt rozžmoulané bradavky není žádné zůžo, takže jí chvilku nechám a pak jí odtáhnu nebo jí tam právě strčím dudlík. Jinak kojení je pro mě důležité právě z hlediska imunitních látek a díky tomu, že i v sedmi měsících kojím přes den co dvě hodiny a několikrát za noc třeba oddaluju očkování, protože těm látkám z MM věřím víc než chemii :) Kojení zdar a zdravíme Áňu. Lucie a Matilda

    OdpovědětSmazat
  10. Pěkný článek. Ačkoli dítě nemám a v dohledné době jej neplánuji, tvé články mě vždy bavily a tak jsem "slupla" i tenhle :)
    Měla bych však drobnou výhradu k jednomu bodu, a to je alkohol. Opět říkám, tímhle jsem se nikdy blíže nezabývala a ani jsem zatím nemusela, ale...V jedné části píšeš, ať raději maminky pijí fenyklový čaj, že se ty dobré látky do MM rychle dostanou. To je určitě pravda. Vím, jak sestřenice, když její malý syn trpěl na nadýmání, pila právě čaje pro to určené a do pár dní bylo téměř po problému. Proto mi přijde poměrně protikladné tvrdit, že nevadí pít pivo, protože se alkohol do MM dostane v naprosto nepatrném množství. Věta "Dle Mamily (info níže) se maminky mají řídit poučkou, že dokud je schopná se o dítě postarat a nakrmit jej, do té doby může pít, co hrdlo ráčí. " mi přišla trochu odstrašující. Představila jsem si tu ovíněnou matku, která se motá, ale stále dokáže přiložit dítě k prsu, a tak je to asi ok (přeháním, ale chápeš .. :)
    Toť můj skromný názor. Nemám nic proti tomu, dát si výjimečně při kojení střik či malé pivo, ale já zřejmě skutečně budu asi ta matka, která to dělat nebude (a budu prototyp matky, co přehání dle Mamily, ale každý dle svého gusta :)
    Přeji pěknou neděli!

    OdpovědětSmazat
  11. Jéé další super článek, děkuju za sdružení všech těchto informací a roztříštění mýtů a pověstí, co stále kolují (a budou kolovat) mezi lidmi... :-) článek jsem zhltla a byla jsem nadšená, některé mýty jsem měla sama "zafixované" někde vzadu v hlavě a vlastně jsem nevěděla proč a teď mi vše začíná dávat pomalu smysl ;-) hlavně se mi líbí tvůj přístup čím dál tím více, sama jsem podobná, stačilo mi, že jsem si před koupením psa nastudovala asi 10-12 knížek, abych měla dostatek informací a měla na vše odpovědi a mohla jsem si udělat vlastní názor :-D Samozřejmě je to zlehčení, ale vždy chci mít smysluplné informace a ty nám dáváš :-) hlavně mě vytáčí přístup některých lidí, co jsou jak tupé ovce (ovečky jinak miluju ;-) ) a jdou s davem a budou stále dokola omýlat svoje pravdy, které nemají podložené, ale nebudou si je chtít nechat vymluvit, nechtějí slyšet pravdu, protože by jim zhroutil ten jejich maličký svět a museli by začít sami přemýšlet a to je nepohodlné... takže děkuju, jsem ráda, že tě máme :-)))

    OdpovědětSmazat
  12. Miši, skor som sa k odpovedi nedostala, ved vies, mam svoje dve zavazky :-D Ja mam deticky dve, tak si mozem porovnavat. Nikdy som nestudovala rozne prirucky, rady,diskusie a vsetko som robila pocitovo. A musim povedat, ze lazde dieta som mala ine. Dcerka bola dojcena 13 mesiacov, kedy sa odrazu zo dna na den odstavila a uz nechcela ani za svet. Svoje dovody mi dala jasne najavo, nemala cas sa zdrziavat na prsniku :-D Potiahla raz dva krat a letela za svojimi vecami. Nikdy viac si nespomenula, hoci som skusala. Avsak laska, pocit, ze cici bolo nieco uzasne, jej ostal dlho predlho, este 5 rocna sa casto privinula na prsia a hladkala si ich.Po cely cas od narodenia mala rada cumlik a po cely cas rada a vela pila vodu a nesladeny caj z dudlikovej flasky. Ked sa narodil syncek, vsetko bolo totalne inak. Cumle sme hned vyhodili, boli nam nanic. Nenavidel ich. Nenavidel akukolvek flasku a nechcel ziadne ine tekutiny, nez mlieko. Popil ho na litre, presne ako dcerka.Teraz v roku a pol, uz pije aj tekutiny, ale len z Aventu z naustkom, alebo pohara. Kojeny bol 15 mesiacov a ukoncit som to musela ja. Po roku velmi zosilnel a zacala mi tahom pri kojeni natrhavat tkanivo. Neustale, kazdy den. Nieco take som pri dcerke nezazila. On ma nehryzol, on tym tlakom svojich celusti tak silno sal. Takze som ho musela pomalicky odstavit, lebo som bola v hroznom stave. Neznasal to tragicky a papa krasne vsetko ostatne. Tak to je moja skusenost a to som si myslela, ze uz o tom viem vsetko :-) A vidis, dieta ta vyvedie z omylu. Tesim sa s vami, ze pekne kojis a nech vam to vydrzi co najdlhsie. Pit mliecko od mamky je pre dieta prirodzene a najlepsie, ale vidis, ten dalsi vyvoj si menezuje aj mama, ale predovsetkym dieta. Jedno sa odstavi, ine sa nechce aj do troch rokov, jednemu nevadia popri kojeni cumle a flase, ine kvoli tomu zacne prsnik odmietat. Treba urcite pozorne nacuvat instinktom a hlavne dietatu, ono cestu ukaze a hlavne da najavo. Kazdopadne ma velmi mrzi, ze su este stale matky, ktore nedojcia len tak, bez priciny, ved naco vraj. A moze sa rozculovat, kto chce, ano su take matky, sama ich poznam. Opakujem, pisem o matkach, ktore dovod nemaju, len skratka nechcu, otravuje ich to, nevidia dovod, preco by len oni mali vstavat v noci, nech teda vstava aj otecko a robi Nutrilon.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nemám zatím osobní zkušenost, ale není to v konečném důsledku pro to dítě taky lepší než nas.... matka, která kojí jenom, protože by se mělo? Když takhle bude klidná a v pohodě, tak z toho získají v té rodině všichni, ne?

      Smazat
  13. Na mě dlouhý a s Tomikem nemám čas ho přečíst, jen jsem to přeletěla ale pochopila jsem co jsi tam asi vše psala.... Jako fotky jsou bomba a nějak tak to vypadá i u nás:-) jim vše, sem tam lok piva ( víno mi nechutná, slivovicka na zapiti sousedovic vnuka) malý žije dobře prospiva... Mě naštěstí laktační ničímnestrasili...kojim kdy si malý řekne teď v noci dost často ,ale rýžová kaše u mas úspěch neslavila a ani prikrmy (má už 6 m) takze zkousime ale jako nedelam si nasili ...mam prsa v nich mliko tak co se budu nervacit, hlady mi dite neumre:-) měj se Misko , kojení zdar ...:-)

    OdpovědětSmazat
  14. Veru,krásné fotečky, asi máte v rodině samý krásný ženský:-)
    Syna kojím 2,5 roku a taky jsem se musela na všechny skvělé rady vykašlat, jinak bych přestala kojit snad už v šestinedělí. Fakt netuším, k čemu jsou dobré laktační poradkyně, ještě mrknu na ty slovenské, třeba změním názor.
    Mám ráda Tvůj styl psaní a tenhle článek mě potěšil a pobavil moc. Díky.
    Kojení zdar,
    Jana

    OdpovědětSmazat
  15. Perfektní článek!!! Až jednou přijde náš čas a věřím, že přijde, nebudu se tak obávat! Byl hodně povzbuzující! Známá kojila jedno dítě necelého půl roku a druhé asi měsíc. U obou bylo odsávání z lahvičky na denním pořádku - aby mohl krmit i někdo jiný. U druhého se začlo odsávat hned a podle toho to tak dopadlo. Jinak děti už chodí do školky,ale spíš jsou doma, protože jsou pořád nemocné..k nedostatečnému kojení se přidalo to, čím je krmí teď...dle toho, co je in, co je v reklamě..atp. Už tenkrát jsem byla rozhodnutá odmítat rady kamarádek, že si musím odsávačku koupit ještě před narozením dítěte a mít ji ve výbavě, protože když přijde problém, tak je nepraktické ji teprve shánět. Teď vím, že když přijde problém, jde vyřešit i jinak přirozeně a prostě to rozkojit..Další pohádky jsem zaslechla u kamarádek, ale u některých jsem si myslela, že je to pravda (viz intervaly kojení).
    Děkuji. Díky Tvému článku mi zase přijde, že to jde prostě přirozeně.

    OdpovědětSmazat
  16. Ja zatim kojim 4.mesic v pohode a chtela bych tak osm mesicu vydrzet urcite:)Jinak musim rict, ze u nas byl dudlik zachrana od revu, malej chvili zaduda, usne a krasne spi.Kojeni mi vubec neovlinil, malej pije krasne.Jinak za me clanek pohoda.

    OdpovědětSmazat
  17. Díky za článek, s většinou věcí se zcela ztotožňuju,s tím alkoholem nevím, těch prvních 7 měsíců jsem nepila vůbec (jedno pivo nebo víno nepočítám), problém jsem s tím neměla. Spíš než radám pediatrů a sester (ty moc neposlouchám) jsem musela odolávat radám babiček, prababiček, a tchýně, ono když ti několikrát denně do telefonu a na živo omílají: dej jí čaj, jaktože nemá dudlík, už by ti měla v noci nonstop spát, dej jí pořádnou kaši...naštěstí jsem vydržela:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kiez by som citala podobny clanok pred porodom a nedostavala tak z kazdej strany "mudre" rady, vdaka ktorym sme sa s dcerkou trosku natrapili. Nastastie som zacala pocuvat intuiciu a dnes uz vyse roka kojim stastne dieta :-)

      Smazat
    2. Kiez by som citala podobny clanok pred porodom a nedostavala tak z kazdej strany "mudre" rady, vdaka ktorym sme sa s dcerkou trosku natrapili. Nastastie som zacala pocuvat intuiciu a dnes uz vyse roka kojim stastne dieta :-)

      Smazat
  18. Děkuji za moc fajn článek - konečně nějaký, po jehož přečtení se necítím jako špatná matka nebo, že kojím špatně, protože to je častěji než co dvě hodiny a déle než 45 minut, dcera u toho usíná a "dudlá" aniž by pila.

    OdpovědětSmazat
  19. Super článek...konečně ty bludy někdo inteligentně shrnul...děkuji a sdílím ;)

    OdpovědětSmazat
  20. Super článek...konečně ty bludy někdo inteligentně shrnul...děkuji a sdílím ;)

    OdpovědětSmazat
  21. S něčím souhlasím, s něčím ne, i tak je to ale dobrý článek pro všecky nastávající mámy. Důležité je, že ne všechno, co nám řeknou doktoři, LP, nebo co se dočteme na netu musí být pravda. Chce to taky používat zdravý rozum.
    Já osobně jsem u kojení přešla z fáze "nepůjde to" přes "nebaví mě to" až k "je to super". Schválně jsem doma neměla žádný "záložní sunar" - dítě mělo hlad, tak jsem se prostě musela snažit a nějak to rozkojit. Asi tak měsíc to nebylo nic moc, občas to bolelo, nebyla jsem si jistá, jestli to dělám dobře. Zásadní bylo vytrvat a asi po měsíci jsem si začala kojení užívat. A to jsem z porodnice odcházela s koj. kloboučky, že prý mám ploché bradavky - po příjezdu domů asi do dvou dnů letěly do koše. Ne, že bych byla tak osvícená, spíš mě štvala ta neustálá údržba (umývání, sterilizování).
    Takže za mě: kojení zdar a i když to ze začátku může být děs, třeba vás to časem bude bavit jako mě;)
    P.S. Máma mě kojila jen do 2,5 měsíce. Myslím, že byla typická "oběť" bludu o málo výživném mléce...

    OdpovědětSmazat
  22. Pěkný článek, moc hezké fotky! :-) Já jsem ten případ maminky, které chlapeček téměř od začátku pije pěkně z lahvičky i z prsu, má dudel a první tři měsíce jsem kojila přes kloboučky. Lahvičkou byl dokrmován UM nebo odstříkaným MM při počátečních problémech s kojením a při pozdějších cca 2 bojkotech kojení. Syn má nyní 19 měsíců a stále kojíme, přestat zatím nemáme v plánu :-) Pokud budu mít druhé miminko, nechci používat lahvičku ani kloboučky vůbec, dudlíku se nebráním, ale uvidí se podle situace. V době narození syna jsem takovéto informace bohužel neměla... Naštěstí zrovna my jsme ten případ, kdy tyto "pomůcky" neměly na kojení negativní vliv.

    OdpovědětSmazat
  23. Vidno, že to písala matka jedného dieťaťa! Napíšem len toľko veľké množstvo viet by ste pri druhom dieťati vyškrtala z článku! Ja sama čakám teraz druhé bábo a viem, že bude úplne iné ako je to prvé....niečo také by som si nedovolila napísať hlavne a konkrétne o cumlíku a pití vody a čaju keď je dieťa kojene! Prajem vám ďalšie dieťa a vytriezvenie z toho čo ste tu v tomto článku spodila.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nikdo Vás nenutí to psát, čtete osobní blog!!
      Pokud si umíte zorganizovat věci, tak není problém držet se některých věcí i s druhým, třetím či i čtvrtým dítkem. :-)
      Kojení a mazlení zdar!! gabka

      Smazat
  24. A mně se článek líbil moc!:-) rozhodně nemam pocit, že by byl napsaný nějakým rozkazovacím tónem - prostě tady jsou nějaké informace a přeberte si je jak chcete. Bohužel mantra "doktor vi všechno" u nás stále přetrváva a lidi fakt nejsou schopný sami přemýšlet s tak nejak nakládat s informacemi, kterym se jim dostane... :-/ bohuzel naši doktoři a pediatři jsou schopni si x let jet to svoje, aniž by nejak pátrali dal po tom, ze doba se mění s co bylo, uz neni:-) Doporučení WHO budeme ignorovat a nikomu nepřijde divny, ze propagátor "stop kojení po 6 měsících" úzce spolupracuje s nutrilonem.....ale to jsem se zas rozvasnila a uskocila jinam:D takze diky za článek, kez by mělo vic lidi vlastni hlavu!:-)

    OdpovědětSmazat
  25. Tleskám!!! A to myslím zcela upřímně!!:-)
    Číst některé komentáře mě celkem pobavilo, nicméně každý nechť si to přebere po svém.
    Za mne, čtyřnásobnou matku píšu, že si ráda přečtu článek od prvorodičky s jedním dítkem pro prvorodičky :-D Prostě krásně napsané, pokud se v tom někdo nevidí, je to zcela normální, tak jako to, že někdo má velikost bot 38 a jiný 43. Prostě to nesedí všem.
    Já děkuji za hezky sepsaná "moudra", Doufám jen, že to pomůže více maminkám projít cestou kojení bez stresu a shonu.
    A jen dodám, maminky pokud můžete, kojte, jsou to ty nejkrásnější chvilky s miminkem a nikdo vám ty vzpomínky už nevezme. :-)
    Gabka F.
    ( ID je z pc manžela, tak se neděste, že by to sem psal chlap :-) )

    OdpovědětSmazat
  26. Clanek jsem cetla tesne pred otehotnenim a tu chvili mi to moc nerikalo a nedokazala jsem si to predstavit. Pak jsem na nej bohuzel zapomnela a v sestinedeli cetla ruzne diskuze a ptala se doktorky. Nastesti jsem se vnitrne s vetsinou obecne uznavanycn nazoru neztotoznila a prevazily u me materske pudy, ktere mi nedovolily cekat 2 doporucene hodiny na dalsi kojeni, nebo nedej boze delku kojeni stopovat, aby nahodou nebylo moc dlouhe.
    Popravde jsem pokazde zdesena historkami mamky, kdy dite v porodnici dostala dite po 3 hodinach pouze na nakojeni. Ani se nedivim, ze s timto pristupem kojeni dlouho nevydrzelo.
    Popravde na zacatku sestinedeli, jsme se chvilemi s manzelem nestihli ani najist, jak jsme behali kolem miminka, ale vse se upravilo, ani kojeni uz neni tak caste. A pro me to jsou nejkrasnejsi chvile materstvi. Nedokazu si predstavit, ze bych nekojila!
    Zpetne mi prijde, ze je v CR nyni velky humbuk kolem co nejprirozenejsich porodu. To je sice fajn. Bohuzel prubeh porodu nekdy clovek nemuze ovlivnit. Ale za me je mnohem dulezitejsi vice resit co prijde po porodu - jak kojit, jak udrzet laktaci atd. Tolik mytu co u nas panuje. Je to hrozna skoda. Navic by casto stacilo, kdybychom vnimaly potreby dite. Ty si reknou, co potrebuji a sebelepsi lekar to tusit vubec nemusi. Kojeni zdar! :-)

    OdpovědětSmazat
  27. Dostala jsem se k clanku s odstupem nekolika mesicu od zverejneni... Mam 11 mesicni dceru, stale plne kojenou, protoze prikrmy ji nejedou. Pritom na zacatku pro me byl kojeni boj, STRASNE to bolelo, tvrdim, ze vic nez porod. Netusila jsem, jak ji spravne drzet ( v Podoli ucili prapodivnou polohu na fotbalistu), donutili me kojit s kloboucky, mela jsem pocit, ze nedelam nic jineho nez kojim (ja husa hloupa, co bych dnes dala za ten cas, kdy jsem mohla v klidu koukat na filmy a cist;)... Samozrejme jsem podlehla rada kojit po trech hodinach, v noci dite nikdy nebudit, coz skoncilo tim, ze uz v sestinedeli jsem se rozkojovala a pak jeste nekolikrat. Od toho okamziku jsem to zacala hrozne resit, jestli mliko je, neni, plasit, Emmu jsem s kazdym kojenim vazila pred a po a to cele 4 mesice!!! Takze za me je u kojeni jedno zakladni pravidlo nad vsechny - je to v hlave (ted nemluvim o maminkach, co jim to opravdu neslo, ale o tech, co se vyplasi jako ja a zacnou to moc studovat). Ja se v pul roce hodila do pohody - to byl totiz ten cas, ktery jsem minimalne chtela odkojit a najednou to slo samo. A mimochodem, Emma mela dudlik a neodstavilo ji to, takze je to asi fakt kus od kusu. Ps: Zpetne nejsmesnejsi na tom mem reseni, jestli je mlika dost, ze dcera byla rychle dost "vykojena" a opustila doktorce tabulky:)))

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...