Každý píše podzimní wishlist, já vím. Ale třeba bude tenhle něčím jiný.. To si asi říká každý autor, že? Ale přesto, dneska to bude povídání o tom, co mám právě v hlavě, čeho bych moc chtěla dosáhnout a kam se dostat. Třeba budete mít s něčím zkušenosti a hodíte mi sem tipy a třeba nevíte, kam se teď vrtnout a vezmete si z toho zase něco vy..
Parťačku k Matesovi
A opět přání spojené s chalupou. Moje mamča je už 4. týden nemocná. Naštěstí už se léčení sune ke zdárnému konci, ale dnem jejího definitivního uzdravení si zase zpět vezme svou psu - Babuli - kterou máme už měsíc na hlídání. Je to malý raťafák, se kterým však Matýsek vyrůstal od malička. Při občasných návštěvách se spíš ignorovali, ale teď už si na sebe tak zvykli, že plně zneužívají "sourozenecké" převahy a úspěšně dělají z bytu kůlničku na dříví.
Byt je jich plný, je s nimi sranda, když je jeden urvaný a spí, nebo si hraje sám a pro sebe usurpuje všechny tenisáky z okolí, přijde ten druhý a pomazlí se s vámi. A obráceně. Je to hrozně příjemné, je u nás živo a rozhodně to vytrhlo náš dřímající byteček se svou zajetou rutinou z klidné letargie. Chtěla bych pomoct nějakému čoklíkovi z útulku (samozřejmě, že nejradši všem). Jediné, co mě krotí, je Ondra, rozum, svědomí a finance. Ale upřímně, mám chodit s jedním raťáfákem na túry, nebo rovnou se dvěma? A nikdy jsem neviděla Matesa tak spokojeného jako po proběhnutí za míčkem a pak hodinovém okusování s Babulí před spaním. Tak snad taky jednou..
Destilační kolona
Je to už tento víkend a já měla být v Brně na mini maratonu, který se nakonec zrušil. Bohužel jsem tak prošvihla tuto akci. Je to i s dvěma dny ubytování se snídaní v hotelu Golfi hned u řeky, kde mají fantastickou restauraci, s hodinami jógy a ošetřením Primaverou v ceně - není to paráda?? Do Poděbrad si s holkama stejně zajedeme - zase jako loni, na dámskou jízdu - ale už to bude bez přespání v tom krásném hotýlku a bez cvičení. Přeci jenom na těchto akcích mám nejradši ten pocit sounáležitosti, který spojí všechny účastníky společným programem a ubytováním na jednom místě. Příští rok si ale na akci určitě počíhám, protože programová nabídka je fantastická a finanční stránka vzhledem k programu více než příznivá. Podrobnosti naleznete zde.
Kabelka
Na závěr trochu odlehčení, které máme asi všechny společné. Teda, všechny ne. Moje kolegyně třeba zastává názor, že si radši každý rok koupí v tržnici kabelku za 3 kila, která vydrží akorát ten rok, pak jde pro další. Já jsem zase zastáncem kvality. Mám několik kvalitních kabelek už více než desátým rokem a vůbec byste to na nich nepoznaly. Zatím se pohybuju do 3500,- kaček, ale pochybuju, že to někdy přepálím. Tahle kategorie mi vyhovuje.
Mezi svými poklady mám velký bag Lacoste, který můžu nosit i do divadla, protože připomíná šperk, ale zase není tak nazdobený, aby to už bylo příliš pro cestu do školy, nebo do práce. Hodně kabelek a velkých tašek mám Puma Ferrari z dřívějších kolekcí, kdy nebylo tolik patrné logo Puma ani Ferrari. Nynější kolekce už jsou spíš sportovní a hodně obrandované a to už není nic pro mě. Poslední přírůstek tvoří pravá ručně šitá Cambridge Setchel, která nese můj monogram.
Poslední dva roky však denně nosím tuto. I přes mou sbírku a časté střídání kabelek se mi na ní podařilo ošoupat lemy. Vypadá to nevzhledně a odrbaně. Kdyby byla možnost to spravit, pokusím se o to, ale jakmile odrbete koženku, je prostě po ní. Proto moc koženkové věci nevyhledávám. Začala jsem se tedy poohlížet po kabelce, která by byla na každodenní nošení, mohla bych si ji vzít k elegantním kouskům, ale i k džínám, zajít s ní na večeři, ale i do divadla, aniž bych ji musela nechávat v šatně (to je trochu přehnané, do divadla nosím psaníčka, ale když spěcháte z práce rovnou, tak nic nenaděláte). Když jsem se koukala kolem sebe, co se teď nosí, řekla jsem si, že tudy cesta nevede a prolustruju radši web. No a našla.
Vždycky jsem chtěla vlastnit nějaký kousek od Desigualu. Pamatuju si kamarádku ještě z práce z reklamky, která se znala s holčinami, co sem Desigual začaly jako první dovážet. Dříve to býval mini butik na Malé straně a jejich kousky byly originální a já si je nemohla dovolit. Záviděla jsem jí ty krásné tašky, nevšedně vyšívané sukně a roztodivné halenky. Pak přišlo otevření prodejny na Václaváku a začalo i hromadné kopírování střihů a designu do tržnicové výroby. Kabát "desigual" má dnes už téměř každá, o ostatních věcech ani nemluvit (po různých slevových portálech toho najdete mraky).
S Desigualem jsem se rozloučila přesně do včerejška. Dokud jsem neuviděla tuto kabelku. Byla to prostě láska na první pohled. Ač nemám ráda tento tvar tašek, ač nemám ráda Desigual, prostě to byla ONA. A naprostou náhodou, byť byla vyprodaná a ve stavu "doobjednáme", se mi při jedné aktualizaci stránky (jak jsem se s ní pořád chodila kochat), zobrazila možnost "koupit poslední kus". No, neřešila jsem nic a koupila. A ona už jede ke mně. Takže tohle berte jako první odškrtnutý bod ze seznamu CHCI/MÁM. Takže teď už jen tu chalupu, kozy, naučit se vyrábět sýry a budeme si žít šťastně až do smrti =)
Mýdla mě pustila. Bohužel jsem byla v půlce mého nadšení odtržena od kuchyňské linky a louhu, vržena do luhů a hájů, na kolo a k výletům, na dětský tábor, a po návratu se mi už nadšení nepodařilo obnovit. Mám však stále plnou polici louhu, litrovek olejů a kilových piksel másel, takže dřív nebo později zase mýdlařit začnu. Teď jsem ale začala pokukovat po trochu jiných středobodech mých zájmů..
*
Kurz výroby sýrů
Na ten bych chtěla moc. Je to spojené s přáním žít na chalupě s kusem pozemku, chovat kozy, mít spoustu psů (bez nožiček a očiček, který bychom tím pomohli z útulků, viz projekt XY) a koček a pěstovat vše, co se dá spást. Zajímala by mě výroba od domácího tvarohu, přes zrající sýry a vlastní mozarelly. Jo, není to jednoduché a ne vše v našich a zvlášť domácích podmínkách jde, já vím. Ale snít o tom můžu, ne? ;)
Zdroj |
Zatím jsem začala touto knížkou. Vím, že některé z vás se zpracováním mléčných výrobků už mají značné zkušenosti. Já jsem však na začátku a pro mě nový začátek znamená vždy novou knihu a číst všechny možné dostupné informace, co se do mě vejde. Nevím jestli vydržím s výrobou čekat až na chalupu. To by byla škoda, ne?
*
Chaloupka
No, co k tomu dodat. Vlastně většina přání v tomto článku je s chalupou spojená. S chaloupkou je spojené takové malé psycho dilema. Pořád si totiž říkám, že když dva lidé opravdu tak dlouho něco chtějí, měli by do toho jít. Buď to vyjde a bude to splnění jejich snu, nebo to nevyjde. Ale nikdy si pak nebudou vyčítat, že to nezkusili, že jo.
My pořád čekáme na lepší práci, na peníze, na ideální chalupu.. Ale po pravdě. Těch ideálních chalup, které jsem už viděla za ty dva roky, co mezi nimi Ondra hledá, bylo mraky. Tak si říkám, jestli bychom opravdu neměli se vším praštit a prostě to zkusit. No co, když mi scházejí do výplaty peníze a potřebuju koupit třeba jídlo Matýskovi (což je dvojka jen to frkne), taky si na ně nějak vydělám, prostě musím. Třeba je tohle ten správný přístup k chalupě. Stačí se jen rozhoupat.. Zatím budu zvelebovat náš byt a až nebude opravdu "do čeho píchnout", musíme to nějak rozkřísnout.
*
Parťačku k Matesovi
A opět přání spojené s chalupou. Moje mamča je už 4. týden nemocná. Naštěstí už se léčení sune ke zdárnému konci, ale dnem jejího definitivního uzdravení si zase zpět vezme svou psu - Babuli - kterou máme už měsíc na hlídání. Je to malý raťafák, se kterým však Matýsek vyrůstal od malička. Při občasných návštěvách se spíš ignorovali, ale teď už si na sebe tak zvykli, že plně zneužívají "sourozenecké" převahy a úspěšně dělají z bytu kůlničku na dříví.
Tohle je s Bessy - jeho jakože ségrou od Ondrových rodičů (Matesák byl ještě malý roční ušatý lunt =D) |
Byt je jich plný, je s nimi sranda, když je jeden urvaný a spí, nebo si hraje sám a pro sebe usurpuje všechny tenisáky z okolí, přijde ten druhý a pomazlí se s vámi. A obráceně. Je to hrozně příjemné, je u nás živo a rozhodně to vytrhlo náš dřímající byteček se svou zajetou rutinou z klidné letargie. Chtěla bych pomoct nějakému čoklíkovi z útulku (samozřejmě, že nejradši všem). Jediné, co mě krotí, je Ondra, rozum, svědomí a finance. Ale upřímně, mám chodit s jedním raťáfákem na túry, nebo rovnou se dvěma? A nikdy jsem neviděla Matesa tak spokojeného jako po proběhnutí za míčkem a pak hodinovém okusování s Babulí před spaním. Tak snad taky jednou..
*
Kurz na výrobu vlasové kosmetiky, Manipura
Ano, ano. Kurzů zaštítěných Manipurou jsem absolvovala už víc a na tento se obzvlášť těším, protože vlasovka je v přírodních mezích docela věda. Už jen poměr oleje a pěnidla do šamponu je dost o štěstí a to nemluvím o vlastních kondicionérech a maskách. Jasně, plknout si dlaň kokosáku nebo oliváče na vlasy umí každý, jenže těm mým to opravdu nevyhovuje, takže potřebuju našlehat něco ve stylu Intenzivního kondicionéru od JMO, který už rok používám a bohužel se pomalu blíží jeho konec. Blog Mišky - lektorky - a na její článek o naposledy pořádaném kurzu si přečtěte zde.
*
Ruční lis na oleje PITEBA
Zdroj |
Hehe, no jo, DIY těžšího kalibru, že jo? Ale mně opravdu bylo líto, když jsem musela ze včerejšího vaření šípkového sirupu všechna semínka vyhodit nezužitkovaná. Takhle bych si mohla dělat lněný, sezamový, mandlový olej klidně v rámci vlastní výroby. A co třeba takový konopný, nebo jakýkoli, jehož semínka se dají sehnat. Ale to je spíš hudba budoucnosti, opět s mantrou "až budeme mít tu chalupu".
*
Destilační kolona
Zdroj |
Hodně podobné jako ruční lis na oleje (přišla jsem na něj od Mišky z kurzů Manipury). Mohla bych si dělat vlastní hydroláty z čeho bych chtěla. Na závěr bych si tam mohla vypálit vlastní slivovici. Prostě sen. Navíc, hydroláty používám jako základní vodní složku všech svých produktů a když z toho vaříte téměř po litrech, dost to leze do peněz. Blbý je, že ta menší kolona za cca 4000,- vyrobí cca velkýho panáka hydrolátu, co jsme tak pokusně propočítávali. Ta velká už vyjde na desítku a opět.. "až budeme mít jednou chalupu"..
*
Kurz manikúry a pedikúry od SpaRitual
Nojo, když se do něčeho kousnu, lítají třísky. Díky jedné ukázkové hodině manikúry SpaRitual jsem naprosto propadla péči o nehty. Bylo to v podstatě jediné "odvětví" používané kosmetiky u mě doma, které bylo zeleným mozkem naprosto netknuté a naprané dost nezdravou chemkou. Teď už si moje nehtíky chrochtají blahem. Po více jak měsíční péči s jejich výrobky můžu potvrdit, že se kvalita nehtů opravdu zlepšila, záležitosti jako nadlak a podlak nejsou jen tak pro srandu králíkům a že výběrem vhodné péče na nehty můžeme jejich kondici změnit o 180° během pár dní.
Chtěla jsem se dozvědět víc. Tak jsem absolvovala zatím základní seminář, ze kterého jsem byla tak nadšená, že už si hlídám vypsání dalších termínů a chystám se i na ten pokročilejší - tréninkový - s výukou správného pilování a lakování nehtů. Sice to vypadá asi docela pipinkovsky, ale vězte, že není. Dozvíte se i o nemocech, plísních, poraněních a naučíte se třeba, jak si správně a lehce doma transaplantovat za pár minut nehet, aniž by někdo poznal, že jste si ho ráno zabouchly ve dveřích auta. Líbí se mi ta péče, informace, masáže zaměřené na akupunkturní body, diagnostika nehtu, ze kterých ostatně poznáte i celkový zdravotní stav organismu daného člověka.
Tohle všechno a mnohem víc, co bych chtěla znát. Je to dostupné v rámci speciálního intenzivního kurzu SpaRitual. Kurz je určen pro profíky, nebo lidi, kteří se tím chtějí živit, není to však podmínkou. Jen to je logištější volba pro obživu, když jeden kurz (buď mani nebo pedi) se 163 hodinovou dotací vyjde na 12 tisíc. Asi ne každý ho bude chtít absolvovat jen pro své domácí lakování. Mně by se to ale líbilo moc. =)
*
Kurz stepu
To je tak, jsem takový klasický typ alá Rory Gilmorová. Začne podzim, mě popadnou studijní chutě a chtěla bych chodit nejradši do všech kurzů najednou. Tak je tomu i u stepu. Samozřejmě se musí nějak vyvážit teoretické a praktické kurzy s těmi, které posilují i kostru, že jo. A step je takové sranda cvičení. Miluju muzikálovou hudbu, staré černobílé muzikály s Astairem a Hepburnkou a když k tomu navíc přidáte bonus v podobě vypocených kalorií, smysl pro rytmus, taneční a společenské vyžití, máte z toho step jak vyšitý.
Zdroj |
Nikdy jsem nebyla na žádné druhy aerobiků - nezvládám sestavy. Nechápu, proč bych měla dělat něco tak rychle, až to skoro není hezké, natož aby si člověk ten pohyb stihl i vychutnat, nebo u toho působil ladně. Do stepu jsem chodila už před dvěma lety a mám hroznou chuť v tom zase pokračovat. Bohužel kurz začal už koncem září a ono zameškat 3 dvouhodinové lekce je pak na dohánění dost potíž. Uvidíme, jestli mi to letos vyjde..
*
Kurz jógy
U pohybu zůstaneme. Jóga je pro mě něco nadpozemského. Dokáže mě donutit přemýšlet, jako bych neměla žádná omezení. Já, která nikdy neudělala ani v dětské neohroženosti stojku na hlavě, jsem dokázala na první hodině stát s nohama na rukách - jen zapojte představivost =D. Nadchla mě hodina Mišky Bee. Bohužel je na mě moc pokročilá a bez vedení lektorky prostě nedokážu udělat pozice, natož správně, které všichni ostatní znají a já se je snažím jen odchytávat od pohledu. To ani nemluvím o tom, že po hodině mi trvalo ještě 14 dní, než jsem si dokázala bez problému obléct bundu (ruce dostaly vážně zabrat).
Takže jsem se rozhodla snížit laťku a hledat jógu pro začátečníky. To se mi moc nepovedlo - ona snad neexistuje! A díky Deni se dneska dostanu na jógu, sice mezi pokročilé, ale snad během těch několika hodin bude čas i na opravy postojů a pozic, takže to bude to pravé..? Snad jo. Právě kopu do srolované podložky pod stolem v práci a jsem zvědavá, jak obě tu naši premiéru dneska zvládnem.
*
Jóga víkend s Greenwave
Je to už tento víkend a já měla být v Brně na mini maratonu, který se nakonec zrušil. Bohužel jsem tak prošvihla tuto akci. Je to i s dvěma dny ubytování se snídaní v hotelu Golfi hned u řeky, kde mají fantastickou restauraci, s hodinami jógy a ošetřením Primaverou v ceně - není to paráda?? Do Poděbrad si s holkama stejně zajedeme - zase jako loni, na dámskou jízdu - ale už to bude bez přespání v tom krásném hotýlku a bez cvičení. Přeci jenom na těchto akcích mám nejradši ten pocit sounáležitosti, který spojí všechny účastníky společným programem a ubytováním na jednom místě. Příští rok si ale na akci určitě počíhám, protože programová nabídka je fantastická a finanční stránka vzhledem k programu více než příznivá. Podrobnosti naleznete zde.
*
Kabelka
Na závěr trochu odlehčení, které máme asi všechny společné. Teda, všechny ne. Moje kolegyně třeba zastává názor, že si radši každý rok koupí v tržnici kabelku za 3 kila, která vydrží akorát ten rok, pak jde pro další. Já jsem zase zastáncem kvality. Mám několik kvalitních kabelek už více než desátým rokem a vůbec byste to na nich nepoznaly. Zatím se pohybuju do 3500,- kaček, ale pochybuju, že to někdy přepálím. Tahle kategorie mi vyhovuje.
Mezi svými poklady mám velký bag Lacoste, který můžu nosit i do divadla, protože připomíná šperk, ale zase není tak nazdobený, aby to už bylo příliš pro cestu do školy, nebo do práce. Hodně kabelek a velkých tašek mám Puma Ferrari z dřívějších kolekcí, kdy nebylo tolik patrné logo Puma ani Ferrari. Nynější kolekce už jsou spíš sportovní a hodně obrandované a to už není nic pro mě. Poslední přírůstek tvoří pravá ručně šitá Cambridge Setchel, která nese můj monogram.
Zde jsem si ji i nechala ušít. Jen si už nepamatuju, jestli mám velikost 14´ nebo 15´.. Zdroj |
Poslední dva roky však denně nosím tuto. I přes mou sbírku a časté střídání kabelek se mi na ní podařilo ošoupat lemy. Vypadá to nevzhledně a odrbaně. Kdyby byla možnost to spravit, pokusím se o to, ale jakmile odrbete koženku, je prostě po ní. Proto moc koženkové věci nevyhledávám. Začala jsem se tedy poohlížet po kabelce, která by byla na každodenní nošení, mohla bych si ji vzít k elegantním kouskům, ale i k džínám, zajít s ní na večeři, ale i do divadla, aniž bych ji musela nechávat v šatně (to je trochu přehnané, do divadla nosím psaníčka, ale když spěcháte z práce rovnou, tak nic nenaděláte). Když jsem se koukala kolem sebe, co se teď nosí, řekla jsem si, že tudy cesta nevede a prolustruju radši web. No a našla.
Vždycky jsem chtěla vlastnit nějaký kousek od Desigualu. Pamatuju si kamarádku ještě z práce z reklamky, která se znala s holčinami, co sem Desigual začaly jako první dovážet. Dříve to býval mini butik na Malé straně a jejich kousky byly originální a já si je nemohla dovolit. Záviděla jsem jí ty krásné tašky, nevšedně vyšívané sukně a roztodivné halenky. Pak přišlo otevření prodejny na Václaváku a začalo i hromadné kopírování střihů a designu do tržnicové výroby. Kabát "desigual" má dnes už téměř každá, o ostatních věcech ani nemluvit (po různých slevových portálech toho najdete mraky).
Zdroj |
S Desigualem jsem se rozloučila přesně do včerejška. Dokud jsem neuviděla tuto kabelku. Byla to prostě láska na první pohled. Ač nemám ráda tento tvar tašek, ač nemám ráda Desigual, prostě to byla ONA. A naprostou náhodou, byť byla vyprodaná a ve stavu "doobjednáme", se mi při jedné aktualizaci stránky (jak jsem se s ní pořád chodila kochat), zobrazila možnost "koupit poslední kus". No, neřešila jsem nic a koupila. A ona už jede ke mně. Takže tohle berte jako první odškrtnutý bod ze seznamu CHCI/MÁM. Takže teď už jen tu chalupu, kozy, naučit se vyrábět sýry a budeme si žít šťastně až do smrti =)
A co vaše sny a přání?
Zdroj titulního obrázku.
Povedl se ti opravdu originální wishlist! Taky bych se pořád učila, ale kurzy nenavštěvují, mám nejradši samostudium. Jen u angličtiny jsem pochopila, že to sama nedám a tak trápím kolegyni (rodilou mluvčí). Jo, a já bych chtěla fullframe zrcadlovku a prošívanou kabelku Chanel :) Tak ať se ti všechno co nejdřív splní!
OdpovědětVymazatnakupujirada.cz
Jéé, no konečně další studijní blázen ;) samostudium je pro mě první krok k učení. Jakmile mám pocit, že jsem už obsáhla všechny možné dostupné zdroje, jdu na kurz, kde doufám, pochytím i zkušenosti s praxí a pak jdu do toho už naplno doma ;) Na jazyky se mi kupodivu víc osvědčilo samostudium přes Duolingo - hlavně kvůli té časové flexibilitě. Ale je pravda, že konverzaci s rodilým mluvčím se nic nevyrovná. A držím palce ke kabelce i zrcadlovce =) Třeba Ježíšek.. ;)
VymazatVůbec nejsi náročná :)) Ale chápu chápu! Já mám dojem, že pomalu buď teprve dospívám, nebo už stárnu, protože začínám taky pokukovat po nějaké chaloupce, jiném žití, celkově jinému stylu života... Ale na to je ještě čas a naopak nejsou peníze na vymýšlení, takže zatím mám utrum.
OdpovědětVymazatTyjo, ta kabelka? Jsem myslela, že Desigual má jenom takový ty šílený barevný věci s kolečkama apod., ale ta taška vypadá supr.
A bude nějaké povídání o nehtech? Bodlo by mi vědět, jak moc ti změna pomohla, co všechno a jak používáš... ;)
No právě, peníze nejsou a nebudou. Alespoň ne u člověka, který s nimi umí tak pěkně zatočit jako já =D A o chaloupce jsem od Ondry ještě před těmi dvěma lety ani nechtěla slyšet. Jsme si říkala "co já chudák budu dělat v divočině bez divadel a restaurací a společenského života??" A hádej, za ty dva roky jsem byla asi 2x v divadle a 1x v restauraci. Na dámské jízdy jezdíme naopak z prahy do Poděbrad =D Tak si pak budeme vyměňovat zkušenosti o chovu dobytka a pěstování plodin, jo? To bude zajímavá změna na našich blozích =D
VymazatNo právě!! Já taky nemám moc ráda tu divočinu. Ty první kousky ještě byly zajímavé - jinak nudná fádní věc a na ní najednou malý zajímavý ornament jako oživení. Pak to však začali tak přehánět, že je to fakt chaos. A najednou se stane, že potřebuju kabelku a tahle mi padne do oka ;)
Sabi, určitě se o nehtech rozepíšu. Těch informací je totiž momentálně tolik, e je nejsem schopná sesumírovat do jednoho článku, takže musím jen promyslet, jak to rozdělit, aby to mělo hlavu a patu a pak se do toho hned pustím. Začnu asi zítra ;)
Hele tak já hlasuju za tu kolonu, jo!!!!!! Alkohol je strašně drahý muhehe.
OdpovědětVymazatA jinak jsem moc ráda za tenhle článek, který čtu při své socciální svačině/obědu, protože konečně vím, co se vlastně u Vás děje a o čem sníš. No tak to se nedivím, že nemáš času na síťaření, koukám seš samej kurz hihi. Né spíš je mi jasné, že tě zaměstnávaj ty dvě psí děcka doma. To musí být rodeo a plně Matýska chápu, že ocenil ségru/parťačku, náš Shelly o ní také sní, tak snad jednou a třeba i dřív....Je fakt doma více veseleji, akorát kočky sou holt "skladnější". Ts a kabelky, já už chodím do kámoščina obchodu poslepu, mám zásob dost, ale je to slabost, sice jsem v jiné cenové kategórce...s tím Desigualem, no bohužel je to už maijnstrím, ale asi dobře pro desigual :-D...ta kabelka je nádherná a právě se vymyká té barevné zběsilosti a to se mi líbí...........Já Ti ale jinak ani nevím, o čem sním asi nejvíc o tom, že nebudu muset furt řešit prachy a začnu se umění věnovat aspoň na half part time :-D...A hezky jsi to s tou chaloupkou napsala, někdy je prostě čas přestat snít a dělat na tom !-)
Zlatíčko,
Vymazatani nevíš, jak jsi mě touto odpovědí rozvrkočila. Jako bychom si zase psaly maily v době, když na to ještě býval čas =D a před tím ďábelským výmyslem FB =D Děje se toho moc a už nemáme čas o tom ani pokecat. Fakt se nechcete přestěhovat blíž Praze? Nebo já zkusím navrhnout O., ať se dívá po chaloupkách i blíž k vám, jen si nejsem jistá, jestli to projde =D
Moc si přeju i z vlastního sobeckého hlediska, aby se Ti přání splnilo, protože pak byste mohly s Enkou jezdit za mnou do Prahy častěji. Anebo na tu chaloupku, kdo ví ;) Jinak, ta včerejší jóga mi dala zabrat. Při každém nádechu nebo otočení na židli cítím břišní svaly =D je fajn vědět, že je tam ještě mám ;) a podrž se, vyprávěla jsem o tom mamče a pokud to kapacita a lektorka povolí, jde v pondělí poprvé se mnou. Ona půjde poprvé v životě!! =D jsem zvědavá. Možná to dá materiálu na celý článek ;)
Ten mýdlařský kurz jsme nakonec vzdala. Nejen proto, že mě to už trochu pustilo. ALe taky proto, že Tě samotnou k výrobě nepustí, jen ji před Tebou provádí a řekni, k čemu já bych platila ty prachy, když jsem těch základních mýdel dělala fůru? Já si to chci vyzkoušet a něco komplikovaného a řešit záludnosti a ne se dívat na někoho, jehož práci bych nejradši dělala sama =D
Kabelka by mi měla zítra přijít poštou,ale počítám, že kecali, protože mi ještě nedorazila zpráva od PPL o převzetí zásilky. Hlavně, že prý "zboží u vás bude druhý den od doručení platby"! Tůdle..
Jo a zlatíčko, včera jsem rabovala zase v Greenwave - už naskladnili i vánoční čaje a sirupy a jsem z toho naprosto okozlená =D už aby byly Vánoce ;) Tak zatím papa a krásný den,
Moc pěkný povídací článek. Naprosto mě dostal ten lis na oleje, posouvá to domácí výrobu na úplně nový level. Těším se na ten článek o nehtech, takových tipů není nikdy dost. Ta aktovková kabelka je nádherná! Já mám podobnou z Deichmanna, koženkovou, jediné, co mi vadí je, že se do ní A4 sice vejde, ale dá to práci ji tam nacpat a to nemluvím o tom, když je potřeba víc sešitů najednou. Kdyby tahle nebyla ze zahraničí, asi už bych objednávala. I když možná je dobře, že není tak snadno dostupná, když se dívám na ty barvy, jedna by asi nestačila :D Líbí se mi i ta desigualí, design je umírněný a i když jsem spíš na ty aktovky, musím uznat, že je vážně povedená.
OdpovědětVymazatNo jo, kabelky jsou mor. Mně se naštěstí ty šílenosti od Desigualu nelíbí, takže jsem zůstala chladná, ale je tam ještě jedna ze stejné edice, jako ta moje, dokonce se mi i trochu víc líbí tvar,jenom jsem si jí předtím nevšimla. Jukni tam, třeba se Ti bude líbit a je ještě levnější ;)
VymazatNa ty nehty se chystám dneska, jen se bojím, abych neplácala páté přes deváté, jak je toho moc najednou. Budu se muset hlídat a zkusit to fakt rozdělit podle témat. Jen bych to nejradši vypsala všechno najednou =D
Ten lis na oleje, to je co? A přitom není ani tak moc drahý. A když si řekneš, že si v podstatě ty základní oleje pak můžeš dělat doma, je to pecka! Jen, co jsem četla recenze, asi s tím nebude hraní taková sranda, je to prý docela na sílu a taky je kumšt, než vychytáš, nakolik máš moc zahřívat tu lisovací hlavu, abys buď nepřepálila semínka, nebo Ti z toho nelezla jen kaše =/
Ta Cambridge Setchel.. V podstatě nebyla moc drahá - vyšla mě i s nepatrným poštovným (cca 7 liber) na celkových 3500,- což je v poddstatě cena v dnešní době té velké Pumy, co mám doma, která je navíc z technické kůže. Tahle je pevná, těžká, kožená, obrovská a parádní. A mám dojem, že se bude dědit ještě po několik generací ;)
Krásný wishlist, mě osobně zaujal ten kurz od SpaRitual a ten lis na olej - ani jsem nevěděla, že si člověk může něco takového koupit domů. =D
OdpovědětVymazatS chaloupkou budu držet palce, pro mě je zatím hlavním cílem rekonstrukce anšeho stávajícího bytu, ale tenhle plán už jsme rozjeli a čeká nás to příští rok v létě. Po baráčku zatím nepokukuji, ale zase bych se nebránila možnosti odkoupit sousední 2+kk a rozšířit si tak náš stávající byt - hrozně bych chtěla pokoj, kde bych si mohla tvořit, mít tam všechny výtvarné potřeby, šicí stroje, spousty látek... A venkovní dílnu, kde si budu moci vyrábět rekvizity na cosplay a kam si nebude nikdo chodit stěžovat, že jim z mých barevných sprejů smrdí prádlo na balkoně. =D Ach ta utopie... =D
No, utopie je jedna věc a sny druhá a ta druhá se rozhodně může stát skutečností ;) tak držím palce =D
VymazatTen kurz Sparitual je parádní, už ten základní mě zaujal. CO teprve ty pokročilejší a odborné? No jo, bohužel jsou většinou ve všední dny a navíc už i dražší než ten základní. ALe ten ofiko profi kurz bych měla moc ráda. Sice asi jen pro svou potřebu, ale bavilo by mě to =)
Hmm, hezký, dům je základ, tak bych začla s tím ... hned po kabelce ... zrovna včera jsem uvažovala, jestli by bylo moc blbý mít skoro v centru města kozu ... začli jsme pipkama, přibyl nalezenej kocourek, tak co dál? ... keramickou pec jsem ze seznamu pro zatím odložila a přihlásila se do kroužku keramiky pro dospělé ;-) za chvilku vyrážím na první lekci :-)
OdpovědětVymazatTak kabelka mi už trůní na stole a přede mnou je dilema: uložit k vánočním dárkům, či neuložit =D uvidíme.. Vy máte v centru slepičky?? Teda, to jsme proti vám ořezávátko =D Tak přeju krásnou první hodinu keramiky, já jsem se v tom ajfru přihlásila už na kurz jógy a zítra jdu podruhé ;)
Vymazatjsem za neukládat ;-)
Vymazat... a co se pipek týče, no, nejsme Praha, ani Brno ... ale tak cca 25 000 obyvatel mít budeme :-)
Ha! Byla jsem statečná, jen jsem ji prohlédla, jestli není kazová a hezky ji zase uložila ke spánku hluboko do skříně. Pod stromečkem bude nádherná ;)
VymazatJéé, co to je za město? a to bydlíte se slípkama přímo v centru? Máte baráček, nebo jen zahrádku? No, My byť na okraji, tak jsme v paneláku, takže koza a slípky by zde působily jako pěst na oko =D
Baráček. Je v Kopřivnici, pozemek něco málo pod 2000 m2, ale sídliště kde jsem bydlela před tím, je hned u pole, a koza se tam sem tam mezi panelákama proháněla ;-)
VymazatAhoj,mým podzimním přáním byl funkční blog,který bych nemusela pořád předělávat,doplňovat a přidávat smazané a nefunkční odkazy.Zjistila jsem,že blogger se mnou nějak nekamarádí a tak jsem byla požádána (velice mile :-)),zda bych si nemohla založit nový a tak jsem se vrátila ke starému,ale plně funkčnímu www.podomacku.blogspot.cz a jsem spokojená.Tak se omlouvám za (ne zrovna moje) případné komplikace a ráda tě tam zase uvidím :-) Měj se moc hezky :-) Mimochodem...na domácího mlékaře si dělám zálusk a asi mi jej přinese o dva měsíce dřív jéééžííííšek :-)
OdpovědětVymazatHehe, mně ho donesl právě asi před půl hodinou! Je to dost špatně propagovaná kniha - je to tlustá bichle, skvěle udělaná a najdeš v ní všechno, navíc se mi hrozně líbí ten design starých sešitů, takže doporučuju ;) Čekala jsem jen nějaký mini katalog a ono takové překvapení =D
VymazatJo, takže furt zlobí, jo? Tě pic, no, snad na starém blogu nebudeš mít problémy. Hlavně, ať se Ti tam všechno nesmaže =/ tak držím palce
Jo jo,vypadá to líp.Dokonce se mi nemažou fotky atd...já ho měla v roce nějak 2011 a tak jsem se k němu vrátila...I když to má jiný název. I když ... hodí se mi k blogu,tak jsem i ráda.Stejně všechno,co dělám,dělám "podomacku" :-) Ty hade... :-),jak to,že máš Mlékaře dřív,než já? To je katastrofa :-) Je to fakt taková bichle?No uvidíme...
VymazatJe to tlusté asi 1,5 cm a je to moc hezky psané, už se těším, až se zase pustím do louskání ;)
Vymazat