Pracovní plocha a skladování surovin | Schovky pro DIY

Dneska nakoukneme do mé kuchyně - kde se vaří krémy, másla, séra, míchají oleje a vyrábí mýdlo. Nebyla by to úplná kuchyně, kdyby chyběly skladovací prostory a protože se mi trochu rozrostly zásoby, tak jsem se roztáhla i do další místnosti na druhé straně bytu a udělala z ní pracovnu, kde se momentálně nachází sklad obalů a sušárna mýdel.

Vlastně se divím, že mě toto téma na článek nenapadlo samotnou. Začal vznikat až na popud několika z vás, které se mě ptaly, jak vše skladuji a kde. A víte co? Já tyto články, fotky a videa z dílen mých oblíbených blogerek miluju. Až je mi líto, že jich není víc, protože pokaždé najdete jen jedno, které už se později neaktualizuje a já se přitom tak ráda kochám.. =D Takže dneska nakoukneme do kuchyně k Mitsuuko. Mám jedinou kliku, že linku vymýšlel nějaký megaloman, který ji udělal přes celou zeď a pěkně ji rozdělil sporákem na dvě části. V praxi to vypadá tak, že linka má dohromady cca 5,5 metru na délku + další dva metry polic od země až po strop. Na té kratší části linky u okna, za perfektního denního světla kuchtím cca na 1,5 metru kosmetiku Hned po pravé ruce mám sporák a tomu po ruce uzpůsobené police a zásuvky, které jsem vyklidila právě za tímto účelem.

Takhle vypadá kosmetická výrobní linka před, nebo po vaření (ty obablané mísy a stěrky jsou od mýdla a odpočívají po dobu 24 hodin, než je budu moct umýt)

Druhá část linky má 2 metry a je zakončena dřezem, kam se přesunuju, když jdu vařit mýdlo -  za neustálého vyhazování všech živých bytostí, které nenapadne v tu chvíli nic lepšího, než si začít v kuchyni házet tenisákem, nebo obíhat okolo luxferu (ten odděluje kuchyňskou část od obýváku, má asi 3 metry a dá se obejít z obou stran, což se ukázalo jako velice nepraktické, protože mi tak vpadne do zad každou chvílí pes, Ondra nebo tenisák). No a protože ten, kdo vymýšlel tuhle kuchyň, byl opravdu koumák, tak linka pokračuje ještě cca 35 cm vedle dřezu, kam se mi už vešel akorát toastovač a rychlovarná konvice. Stačí si tam odložit jeden hrnek a už se vám tam nevejde ani lžička na kafe.

A takhle to vypadá za plné polní - vaření několika krémů, mlék, sér, šamponů a masek najednou. Říkám tomu organizovaný chaos - vše má své místo a opravdu vše má své upotřebení a úlohu. Např. ocet vpravo je na popáleniny od louhu (ještě jsem ho naštěstí nepotřebovala, ale naposled jsem třeba k čerstvému mýdlu čuchala tak intenzivně, až jsem si ho omylem plácla na pusu a to jsem se radši hned pooctovala), nebo mlýnek na kafe, ve kterém se mlely nejdřív bylinky do masky a posléze zinek do krému a ještě posléze titan do mýdla..

Jinak, luxfery oddělující kuchyň od obýváku pokládám za velmi praktické a docela i nápadité, oku lahodící řešení. Jste tak celou dobu v kontaktu s lidmi v obýváku, přitom na vás není vidět, ale zároveň je, když chcete. Navíc je pracovní prostor natolik velký, že ani tři lidé vařící spolu zároveň si nebudou šlapat po krku ani po končetinách. Při vaření kosmetiky v kuchyni ale stejně kromě Matesáka nesnesu ani nohu. Ještě teď vzpomínám, jak jsem si vše připravila - nádoby, prostor, linku vydesinfikovala lihem - začala míchat a do toho přišel Ondra a začal smažit hamburgry v pánvi hned vedle.. =D Celou kuchyň jsem vám bohužel nevyfotila, tak budete muset zapojit fantazii. Teď po jednotlivých skříňkách a policích..

Police nad linkou.. Zdálo by se, že mám všude jen metly a stěrky, ale věřte mi, že byť jich mám dohromady asi 20, jsem schopná během jednoho víkendu všechny upotřebit. A když to pak proháníte vždycky v myčce, kvůli pořádnému vyvaření, tak jednomu stěrky i v takovémto počtu mohou dojít..

V polici hned nad linkou  bývaly čaje. Museli se však upozadit o patro výš pro potřeby vyšší, hehe. Tady skladuju drobnosti a nejčastěji používané oleje, které se u mě dlouho neohřejou, takže je ani nedávám do lednice. Po pravé straně mám umístěny v plechovkách pigmenty a v té velké umělohmotné bandě nově i 1/4 kilovku titanu, jehož zásoby se mi nějak podezřele rychle tenčí. Bych nikdy neřekla, že u mě oxid titaničitý bude spotřebním zbožím! =D Mezi těmi nejpoužívanějšími oleji tam mám Karanju, který hrozně ráda používám do mýdel a tak už mám na dně a nedostalo se ani na nějaký hojivý tělový krém (je skvělý na ekzémy - taková mírnější a voňavá verze neemového oleje), hroznový olej, neemový olej po 10 ml flaštičkách, baobabový, malinový apod..

Skladuju zde i kádinky od Hadka (momentálně jich mám asi 10 ve všech možných objemech a je to jeden z nejpraktičtějších druhů nádob na vaření kosmetiky vůbec). Odpočívají zde i dva kapučínovače. Jeden mi spadl na zem a od té doby moc nemixuje, spíš tak divně kvrdlá šejdrem, tak jsem mu pořídila posilu. Vzadu vlevo pak po kilovkách schovávám lávovku, bentonit a jedlou sodu (je lepší je mít na stojáka, než někde položit a pak zametat jemný prášek ze zásuvek). Když se kouknete doleva hned dopředu, uvidíte mou svatou čtveřici. Je to vysokoprocentní líh v rozprašovači (na desinfikování všeho), rostlinný glycerin na rozmíchávání pigmentů do mýdel, velká piksla Cosgardu (konzervant do krémů) a velká piksla vitaminu E. Po této čtyřce sahám prakticky při každém vaření, takže je mám pěkně po ruce.

Hned pod linkou se nachází tahle kouzelná, snad i nafukovací, zásuvka, kterou už všechny znáte z předešlých článků. V té době však její  náplň byla téměř poloviční. Skladuju zde všechny vosky, emulgátory (GS, GSC, Olivem, lecithin..), koncentráty a prášky (chlorela, sušené kozí mléko, aktivní uhlí..), pudry (banánový, pomerančový, malinový..), extrakty (aloe, lípa..), barvy, sušené květy, éterické oleje a nejpoužívanější pidi nástroje (kosmetické nerezové špachtle, měrné lžičky, pipety, stříkačky..

Mám zde i setinovou váhu na měření emulgátorů, koncentrátů a louhu do mýdel (do těch menších dávek). Tato zásuvka je hodně omezena výškou, takže se sem na stojáka vlezou jen maximálně 20 ml lahvičky a zbytek polehává po platech, viz ÉO. Takhle se jich zdá málo. Počkejte však, když se všechna tři patra od každého platíčka rozloží.. Překvapení!! =D

Nejčastěji zde najdete ÉO od Karla Hadka a Manipury. Z Manipury už kupuju jen určité druhy (vanilku, benzoe a okurku), ostatní se bohužel ukázaly jako účinky ne moc kvalitní a ani co do vůně nedosahují mých požadavků. Tato fotka už však taky není moc aktuální, protože od nafocení cca před týdnem přišel "Santa" Hadek ještě 3x a doplnil zásoby nejčastěji používaných olejů, které mi už opravdu chyběly (Levandule extra, Čajovník, Rozmarýn, Grep, Pomeranč, Citronová tráva..) a má na triku další platíčko ÉO.

A jdeme dál. Potud by už prohlídka téměř končila nebýt mé poslední nejnovější posedlosti výrobou mýdel. Zde už se nepočítají oleje na mililitry, ale na gramy a spíš na kila, takže to vyžadovalo další opatření. Vždycky mi tetris šlo celkem obstojně a nejvíc jsem této dovednosti zatím využívala při balení věcí na dovolenou do kufru auta. Teď jsem za pomocí tohoto mistrného umění takhle dokázala přesunout věci z nacpané skříňky do zbytku kuchyně, aniž by to někdo poznal. Schovka na mísy, formy, silikonová tvořítka, bandasky s louhem, metly a jiné příslušenství tak byla na světě a celá jen pro mě.

U nás to totiž funguje tak. Doma řeknu, že jsem do myčky právě dala nádoby po mýdlech a že ještě čekám na odmočení jedné formy a pak myčku pustím a do té doby, ať se k ní ani Mates ani O. nepřibližují (O. má totiž takový zvyk, že má na čaj jeden hrnek a když mu ho dám do myčky, vezme si ho klidně špinavý zpátky a používá dál. A s věcmi byť předem umytými od louhu, bych to nerada zažila). Takže je musím patřičně vyděsit, jinak jsou schopni všeho - jeden myčku bude olizovat, druhý z ní vybírat a používat špinavé nádobí. No a tohle vyděšení naposled fungovalo asi 14 dní, takže když jsem přišla do kuchyně s otázkou, proč mícháš čaj nožem, vždyť je umyté nádobí v myčce, zněla odpověď - vždyť jsi nám zakázala na myčku jenom sahat.. To ale bylo před dvěma týdny a od té doby se to nádobí v myčce už asi 10x vystřídalo..!! =D

Takže si tak vyčleňuji prostor a celá domácnost už ví, že když chtějí mísu na salát, do této skříňky pro ni rozhodně nepolezou. Tak dál..

Teď se omlouvám za strašnou fotku, ale je to v opačném rohu kuchyně, kam ani ve dne nedosvítí denní světlo natolik, aby mi to dělalo ostré fotky. No nic, aspoň si představíte, kde skladuju litrové láhve s oleji do mýdel. Na fotce je jich pět, momentálně se tam sešlo cca 8 litrů olejů od mandlového, přes ricinový, řepkový, palmový až po olivový. Másla a dražší oleje mám v lednici.

Poslední hrozná fotka, níže, slibuju. Je to ještě stále v rámci kuchyně a nalézají se zde veškeré drobné spotřebiče. Vpravo vidíte tříštivý mlýnek na kafe (původně), bez kterého se neobejdu při míchání minerální dekorativky jako jsou makeupy a tvářenky. Melu v něm i titan a zinek, protože se jejich tvrdá hrudkovitá konzistence ukázala jako nežádoucí i v mýdlech. Teď už to tak dělám automaticky - přijde mi zinek, nebo titan a já ho rovnou po vybalení přemelu najemno a pak teprve uložím.

Hned vedle něj je mini hnětač/sekač a jánevímcoještě, který se ukázal na kosmetiku jako nepraktický a nemám pro něj žádné využití ani v běžné kuchyni. A vpravo, původně pouze na banánový koktejl, ruční mixér, který tvoří nedílnou součást mé kuchyně - mýdlo bez něj prostě neuděláte, to byste se dřív prokvedlaly do tenisových loktů a zápěstí.

Už je to, koukám, nějaké roztahané. Baví vás to ještě? Zkusím to zkrátit. Právě se ocitáme v opačné části bytu, v pracovně. Je to nejmenší pokojíček z celého bytu, který má rozlohu snad nějakých 10,5 m2 a nalézá se zde původně pracovní zóna, která se přeměnila v lenošící. S přidáním rozkládací sedačky se z pracovny rázem stal hostinský pokoj, kde spí návštěvy, hrají si psi, voní zde sušící se mýdla a při vaření sem každou chvílí lítám pro prázdné obaly.

Dřív jsem měla půlku obalů v kuchyni a pak jsem lítala z jedné strany bytu na druhý a hledala, kam jsem sakra tu 50ml dózu dala. Mezitím mi ztuhnul krém a už ho nešlo malebně vlít, ale jen stěrkou řupansky překydat. Vyklidila jsem tak dvě zásuvky, ve kterých skladuju veškeré prázdné obaly, ať už nakoupené jako nové, nebo recyklované a schované cokdybynáhodou. V neposlední řadě se sem dostaly i rezervní balíky epsomské a himalájské soli a menší formy na mýdla.

Sušárna/Odpočívárna č. 1: A zase.. fotila jsem ještě za polo-prázdného stavu. Dva dny po focení jsem nakrájela další tři várky mýdla a musela se tak přesunout i do Sušárny č. 2..

A teď už jsme se dostaly do úplného závěru naší prohlídky, kterou zakončíme voňavou třešinkou v podobě sušárny na tvrdnutí mýdla. Vlastně jsou to takové mýdlové odpočívárny po dobu, kdy v mýdlech probíhá reakce, louh s kyselinami z olejů se mění na soli a vzniká tak mýdlo, které pečuje, hladí, voní a krásně krémově pění.

Úplně dole se nachází moje první várka mýdla - jde to poznat na vůni (nijaká) i na vzhledu (hodně podivný). Vpravo výš jsou pak jogurtovo-citronové cupcakes, které voní jak piškotové těsto s citronem, jsou zdobené ovesnými vločkami a božsky voní i krémově pění. Je to první mýdlo, které jsem si riskla vyzkoušet bez rukavic a už po týdnu nevysušovalo a nádherně pečovalo. Vlevo je pak série šampuků pro podporu růstu vlasů a zamezení jejich vypadávání (a taky pro citlivou pokožku hlavy - takový můj multi koktejl na vlasy) - světlé pro všechny, tmavé s hennou pro zrzky s mírným barvu povzbuzujícím efektem ;)

A tohle je Sušárna/Odpočívárna č. 2 (viz výš). Je ve stejné knihovně v pracovně jako první sušárna s tím rozdílem, že ta první byla v polici, kdežto ta druhá už se vešla jen nahoru ke stropu. Protože se tam hodně práší, mám normálně obě sušárny překryté pečicím papírem. Kdyby to někoho zajímalo, jsou to police od dřevěných botníků, které jsem kdysi někde po 200,- koupila a vždycky je používala místo na boty tak jako koupelnové poličky nebo součást knihovny. Na mýdla jsou však ideální, protože propouští vzduch ze všech stran i zespodu a mýdla tak můžou rovnoměrně tvrdnout a větrat.

To vlevo je čerstvě nakrájená várka mýdel s kokosovým mlékem, tangerinkou a vanilkou. Uprostřed stále ještě (i po dvou týdnech!!) čeká na svou chvilku a na rozkrájení vánoční kastilské mýdlo z olivového oleje se skořicí a pomerančem a vpravo se vytvrzuje sprchové zvláčňující mýdlo s epsomskou solí, aktivním uhlím, grepem a vanilkou a dneska snad už půjde pod kudlu - nemůžu se dočkat toho, jaké jsou v něm vzory!! =)

*

Tak! A jsme u konce.. Snad jste si to užily jako já. Psala jsem tento článek místo obědové pauzy v práci a byť jsem tak daleko od domova, jako bych se tam teď procházela a očuchávala lahvičky olejů s vámi. Tak mějte zatím krásný den  a pokud jsou tu i nějaké kosmetické kuchařky, kde máte schovky vy? ;)